Jak se při hodnotovém investování vyhnout školácké chybě

Hodnotové investování není nijak složité. Ve své nejjednodušší formě jde jen o to, vybrat akcie s nejnižším poměrem ceny a zisku na akcii (PE), nebo nejnižším poměrem ceny a účetní hodnoty akcie (PBV). Co může být jednoduššího? Jenže tato jednoduchost skrývá fakt, že v této oblasti panuje určité zmatení pojmů. Z finančních médií příliš často slyšíme, že nějaká akcie má atraktivní valuaci, protože její PE dosahuje určité hodnoty. Hovoří se přitom o takzvaném forward PE, které dává do poměru cenu akcie s očekávanými zisky. Jenže málokdo se obtěžuje s tím, aby testoval, zda tento druh PE má nějakou predikční hodnotu. Vzal jsem proto akcie z indexů S&P 500, FTSE 350, Euro StoXX 300 a Nikkei 225 a testoval na nich, jak si vede návratnost akcií s nejnižším PE a návratnost akcií s nejvyšším PE. Nejdříve jsem používal takzvané trailing PE, které pracuje se zisky dosaženými během posledních dvanácti měsíců. Poté jsem použil forward PE.