Co nový normál skutečně znamená pro monetární politiku

Pro současnou monetární politiku, která operuje v prostředí nového normálu, je rozhodující několik faktorů. Prvním z nich je inflace, která se soustavně pohybuje pod cílem centrálních bank, a s ní související zploštělá Phillipsova křivka. Během posledních desetiletí se centrální bankéři spoléhali na empirický vztah mezi inflací a nezaměstnaností, který odráží právě Phillipsova křivka. To ukazuje, že s klesajícími rezervami na trhu práce rostou inflační tlaky. Po roce 2012 se ale inflace v USA příliš nemění i přesto, že nezaměstnanost výrazně klesla. V době, kdy klesla z 8,2 % na 4,9 %, se inflace stále drží pod cílem ve výši 2 %. Jinak řečeno, Phillipsova křivka je nyní podle všeho výrazně plošší než dříve. Zdá se tedy, že bychom se spíše než přestřelení inflace měli obávat dlouhodobějšího podstřelování inflačního cíle. Podle některých průzkumů jsou sice inflační očekávání stále pevně ukotvena na 2 %, ovšem průzkumy mezi spotřebiteli naznačují, že očekávání se snižují.