Akciové fondy

Vysoké riziko, vysoký potenciál zisku

Akciové fondy jsou pro investora nejrizikovější, ale v dlouhodobém horizontu také nejziskovější. Dokazují to burzovní statistiky za posledních padesát let v Evropě a více než osmdesát let v USA. Portfolio manažer akciového fondu typicky nakupuje za peníze vybrané od investorů akcie firem, o kterých si myslí, že se jim v budoucnu bude dařit. Problém je v tom, že burzovní hodnoty jednotlivých akciových titulů v čase hodně kolísají. Bohužel je reálné, že hodnota investice v akciovém fondu několik let klesá. Zatím se ale v historii vždycky trend obrátil a následný růst více než vynahradil předcházející pokles. Růstový trend akcií vychází z logiky akciových společností, jejichž hlavním cílem je dosažení zisku, který inkasuje akcionář.


Diverzifikace jako výhoda podílového fondu

Investor, který si koupil akcii jednoho konkrétního titulu, nese riziko špatného výběru. Může se stát, že neměl štěstí a přestože se většině firem daří, zrovna s tou jeho to jde z kopce, hodnota akcie vybrané firmy klesá, přestože ostatní jdou nahoru. Obranou je rozložení portfolia, tak zvaná diverzifikace. Investor nekoupí velký balík jednoho akciového titulu, ale například akcie deseti různých firem z různých odvětví. Když jedna zklame, ostatní můžou celkovou investici ještě zachránit. Nevýhodou pro drobného investora jsou vysoké transakční náklady. Při nákupu zaplatí desetkrát poplatek obchodníku s cennými papíry, který jeho jménem konkrétní akcie na burze nakupuje. Náklady diverzifikace lze elegantně obejít investicí do otevřeného podílového fondu akciového typu.


Jak se člení akciové fondy?

Portfolio manažer akciového fondu zpravidla nakupuje několik desítek až stovek různých akciových titulů. Některé z nich zabírají v majetku fondu významnou část (například pět procent), jiné nepatrnou (několik desetin procenta). Záleží na investiční strategii konkrétního fondu. Tu se investoři dozví ve statutu fondu. Akciové fondy lze dělit podle různých hledisek. Nejčastěji se používá regionální členění. Existují fondy, které se zaměřují na firmy působící například v západní Evropě, USA, střední a východní Evropě, jihovýchodní Asii, Jižní Americe, Japonsku. Některé regiony označují finančníci jako rozvinuté (developed), jiné jako rozvíjející se (emerging). Mezi rozvinuté trhy patří například USA, západní Evropa a Japonsko. Tamní burzy jsou vnímány jako likvidnější, efektivnější, stabilnější, zkrátka bezpečnější než burzy rozvíjejících se zemí. Mezi ty patří celá Asie bez Japonska, Blízký východ a Afrika, Jižní Amerika a východní Evropa.

Zpravidla platí, že rozvíjející se trhy více kolísají než trhy rozvinuté. Na rozvinutých trzích v Evropě a USA se velké kolísání souhrnných indexů vidí zřídka, ale vývoj v roce 2008 ukázal, že i rozvinuté trhy jsou rizikové. Vedle regionu existují také fondy orientované na konkrétní odvětví, například farmacii nebo těžební průmysl. Některá odvětví jsou rizikovější než jiná. Příkladem rizikového (volatilního) odvětví jsou moderní technologie nebo aktuálně nemovitostní segment. Dále mohou být fondy rozčleněny podle toho jak velké firmy do portfolia nakupují. Existují speciální fondy zaměřující se na akcie velkých nebo malých firem.


Propady střídají růsty

Finanční poradci si oblíbili dvě rčení: „Nic není tak hluboko, aby nemohlo klesnout ještě níže“ a „Co jde dolů, musí jednou nahoru.“ Chtějí tím klientům zdůraznit, že zatím se na burzách vždycky klesající trend obrátil a ztráty byly vyrovnány. Někdy to ale trvalo na vkus investorů příliš dlouho a část z nich ztrácela nervy a chtěla prodávat v tom nejméně příhodném čase. Spodní hodnoty klesajícího trendu těsně před otočením pohybu ceny vzhůru jsou pro drobného investora největším rizikem. Může se stát, že bude právě v tomto nevhodném čase potřebovat peníze a bude muset prodat se ztrátou. Naopak z pohledu kupujícího se jedná o nejatraktivnější investiční příležitost.

Rozvíjející se trhy zpravidla trpí vyšší kolísavostí kurzů (volatilitou) než vyspělé trhy. Investor do akciového fondu se sice zbavil rizika špatného výběru konkrétní akcie, ale stále ho může postihnout nepříznivý tržní vývoj. Na burze se střídají období, kdy kurzy téměř všech obchodovaných akcií klesají s obdobími, kdy kurzy většiny obchodovaných akcií rostou. V obdobích poklesů trhů nepomůže investoru do akciového fondu ani široká diverzifikace do desítek či stovek akcií. Právě hluboké poklesy celého trhu o několik desítek procent na dobu až několika let jsou největší noční můrou investorů do akciových trhů, přestože dlouhodobý trend je rostoucí.


Pozor na měnové riziko

Český korunový investor by si měl uvědomit, že v akciovém podílovém fondu, který investuje v zahraničí, nese měnové riziko. Portfolio manažeři v ČR distribuovaných akciových fondů nakupují akcie firem na zahraničních burzách za eura, dolary či jinou měnu. Pro českého investora to znamená, že jeho peníze jsou směněny do cizí měny a za ni jsou v zahraničí nakoupeny akcie. Nezáleží na tom v jaké měně je fond veden, ale jaké akcie má v portfoliu. Měnové rizika lze ošetřit nákupem fondů, které zajišťují výkonnost do české koruny.

 
 
 



Rejstříky.finance.cz
reklama
 
 
Články Finance.cz

    Zobrazit další články
    Zajímavá témata štítků

      Zobrazit další témata štítků
      Finance.cz - zajímavé odkazy

        Zobrazit další obsah
        Investice - zajímavé odkazy

          Zobrazit další obsah
          Poradna finance.cz

            Zobrazit další dotazy