Fondy peněžního trhu

Konzervativní investice

Fondy peněžního trhu jsou mezi tuzemskými investory nejvyhledávanější kategorií fondů. Podle statistik asociace AKAT dosahuje majetek ve fondech peněžního trhu 40% všech investic do fondů. Peněžní trh je efektivní alternativou k termínovaným účtům. Tyto fondy jsou nejkonzervativnější investicí, protože kolísavost ceny jejich podílového listu je velice nízká. Nízké riziko kolísavosti ceny těchto fondů je ovšem zaplaceno nízkým potenciálem výnosu. Fondy peněžního trhu v dlouhém horizontu dokáží pokrýt inflaci, případně přinést jen něco málo nad ní. Investoři v podstatě jen investicí do fondů peněžního trhu uchovávají kupní sílu svých peněz. Fondy peněžního trhu tak tvoří v kontextu ostatních investic (dluhopisových či akciových) nejkonzervativnější možnost, jak investovat. V případě sestavování portfolia jsou základem defenzivní složky.

Nízké riziko, nízký výnos - čistá investiční strategie

Vzhledem ke svému konzervativnímu charakteru investují fondy peněžního trhu jen do krátkodobých dluhopisů a pokladničních poukázek. Jejich splatnost je velmi krátká (odborně řečeno má portfolio fondu duraci do jednoho roku), k čemuž se váže nízká rizikovost těchto dluhopisů, ale také nízký výnos. V portfoliích fondů peněžního trhu lze nejčastěji naleznout dluhové cenné papíry emitované státem, ale velmi často tyto fondy nakupují také krátkodobé dluhopisy emitované nadnárodními institucemi, jako např. Evropskou investiční bankou, apod., tzv. fondy peněžního trhu s čistou investiční strategií.

Rozkročená investiční strategie

V některých případech, a u tuzemských fondů peněžního trhu je to bohužel častá praxe, se ale v portfoliích fondů peněžního trhu objevují také rizikové krátkodobé dluhopisy emitované firmami, tzv. fondy peněžního trhu s rizikovější strategií. Portfolia fondů, které jsou vnímány jako nejkonzervativnější část investičního spektra, a která by měla obsahovat skutečně jen kvalitní a tedy bezpečné (z hlediska kolísavosti ceny) krátkodobé dluhopisy, obsahují potom díky rozkročení i rizikové investice. Výsledkem je, že fondy peněžního trhu sice v některých částech ekonomického cyklu vydělávají o něco málo více, protože vyšší riziko je odměňováno vyšším zhodnocením, ale v momentě, kdy se firmám nedaří nebo když dochází k problémů ve firemním sektoru, firemní dluhopisy ztrácejí, což se přímo odráží v ceně fondů, které do nich investují. U fondů peněžního trhu s rozkročenou investiční strategií může proto cena podílových listů i klesat. Reálně jsme mohli tento vývoj u většiny tuzemských fondů peněžního trhu díky finanční krizi sledovat v druhé polovině roku 2008.

I když se jedná o nejméně rizikovou kategorii fondů, došlo u fondů peněžního trhu v uvedených měsících v souvislosti s finanční krizí k nevídaným poklesům. Postiženy byly především fondy peněžního trhu s rozkorčenými investičními strategiemi, které se snažily nabídnou vyšší výnos pomocí investice do firemních dluhopisů nebo do státních dluhopisů zahraničních trhů, které nabízely vyšší výnos za vyšší riziko (Island). Výsledkem této strategie byl nevídaný skokový pokles cen fondů peněžního trhu.

Náklady fondu hrají důležitou roli

Při investici do těchto fondů peněžního trhu je důležité zaměřit se zejména na celkové náklady fondu, protože časy, kdy korunové fondy peněžního trhu vydělávaly i 8 %, jsou při aktuálních nízkých úrokových sazbách nenávratně pryč. V dobách, kdy fond peněžního trhu vydělal řekněme 8 %, se náklady ve výši 1 % nezdály být až tak podstatné, ale v momentě, kdy mají fondy peněžního trhu potenciál vydělat asi kolem 2 % za jeden rok, jsou náklady velmi důležité. K tomu se váže také daňové zatížení.

Velmi důležitá je u fondů peněžního trhu také volba měny, ve které fond investuje. Investice je určena buďto k dočasnému „zaparkování“ prostředků nebo ke zdefenzivnění celkových investic. Je proto nutné, aby investice byla provedena ve měně, ve které se investor pohybuje a ve které plánuje prostředky později utratit. Pro českého investora je to tedy primárně česká koruna. Při porušení této zákonitosti se totiž z konzervativní investice stává spekulace na pohyb směnného kurzu. Může se jednoduše stát, že fond peněžního trhu např. v eurech vydělá 3 %, ale koruna k euru posílí o 20 % a investor je v korunách 17 % v mínusu.