Kdo zaplatí za zdravotní reformu Baracka Obamy

...to zákon o reformně zdravotnictví (Patient Protection and Affordable Care Act). Dalo by se říci, že americká společnost je rozdělena na dva tábory, ostatně to dokládá proces schválení; 219 zvedlo ruku pro zákon a 212 reprezentantů bylo proti. Jedni jásají, že zákon prošel, protože cca 35 milionů nepojištěných občanů USA bude nově povinně pojištěno. Druhá skupina není návrhem vůbec potěšena, protože se jedná zatím o nejvíce nákladnou záležitost v historii USA, která bude Američany stát více než 940 mld. dolarů. Nabízí se otázka, kdo za tuto reformu zdravotnictví zaplatí? Odpověď je jednoduchá: AMERICKÁ SPOLEČNOST. Dle zákona se budou peníze na reformu získávat postupně zavedením nových daňových opatření, poplatků a snižováním výdajů. Pro investory bude určitě zajímavý fakt, že počínaje rokem 2013 bude zavedena nová 3.8% daň na kapitálové příjmy (dividendy či úroky) pro občany vydělávající více než 200 tisíc dolarů ročně a manžele mající roční příjem vyšší než 250 tisíc dolarů. Díky konsensu administrativy Baracka Obamy bylo v zákoně ukotveno, že nové poplatky budou rovněž platit společnosti působící ve zdravotní branži. Zdůvodněno to bylo tím, že tyto získají velké množství zákazníků s příchodem reformy, a tak by bylo správné, aby se také podílely na jejím zaplacení. Výrobci léčiv zaplatí do státní kasy 16 mld. USD během let 2011 až 2019. Zdravotní pojišťovny se budou podílet 47 mld. UDS během stejné doby jako výrobci léčiv a výrobci zdravotního materiálu budou nově platit 2.9% daň uvalenou na prodej veškerého svého materiálu, přičemž tato daň vstoupí v platnost 1. ledna 2013. Během následujících deseti let by mělo být ušetřeno přes 194 mld. USD v rámci škrtů ve zdravotnictví. Z výše uvedeného se dá usoudit, že jistý dopad na hospodaření zdravotních společností bude přítomný. Zajisté to ovlivní jejich zisk, otázkou zůstává, jak hodně. Pojišťovny či výrobci léčiv by totiž mohly zvýšit cenu svých služeb a produktů, které by nakonec opět zaplatil konečný spotřebitel.