Poznámky k vývoji kolem Řecka a Portugalska

...středomořských států eurozóny, především Řecka. K vývoji v posledních dnech máme několik poznámek.   Radikální snížení ratingu Posledním impulzem prodejního tlaku se stalo snížení ratingu Řecka a Portugalska od agentury S&P. V řeckém případě kleslo hodnocení o 3 stupně z BBB+ na BB+. Portugalský rating byl snížen o dva stupně z A+ na A-. Snížení ratingu Řecka je velmi radikální, protože se hodnocení snížilo z investičního pásma do spekulativního pásma. Rating Řecka je o několik stupňů pod hodnocením států regionu – ČR (rating podle S&P na stupni A; rozdíl vůči Řecku je 5 stupňů), Slovensko (A+), Polsko (A-), Maďarsko (BBB-). Hodnocení BB+ mají v regionu jen Ázerbájdžán a Rumunsko, a je to stupeň nad hodnocením Turecka či Lotyšska. Z tohoto hlediska rating ukazuje na vysoký stupeň rizika. Dopady snížení ratingu Snížení ratingu samozřejmě znamená nárůst rizikové prémie na řecká aktiva. Zhoršení ratingu má také negativní dopad na bilance bank, pojišťoven a fondů, protože horší hodnocení aktiv vyžaduje více kapitálu pro kapitálovou přiměřenost. Pro některé instituce spekulativní rating přináší nutnost vyprodat daná aktiva z portfolií. Posledním a klíčovým bodem je otázka, zda budou moci banky používat řecké dluhopisy jako kolaterál pro půjčky od ECB. Tyto faktory zatím tlumí fakt, že ostatní agentury dosud drží rating výše – Fitch (o 1 stupeň výše na BBB-), Moody's (o čtyři stupně výše na A3). Další vývoj Na začátku dubna se státy eurozóny dohodly, že Řecku poskytnou 3letou půjčku až do výše 30 mld. eur a dalších 15 miliard eur poskytne MMF. Úrok by měl být 5 %. Řecko o tuto půjčku oficiálně požádalo minulý pátek 23. dubna. Řadě zemí dohoda vyvolává odpor na politické scéně i u veřejnosti. Společná pomoc navíc v řadě zemí, včetně Německa, vyžaduje schválení vlád a parlamentu. Proto se objevovaly obavy, zda bude pomoc rychle aktivována, nebo v Německu dokonce zamítnuta či pozastavena ústavním soudem. V úterý 27. 4. prezident EU Van Rompuy svolal na 10. května summit představitelů eurozóny, na kterém by se měla půjčka Řecku aktivovat. To se vzhledem k překotnosti posledních dní zdá být velmi vzdálený termín. Podle Financial Times MMF uvažuje o tom, že bude třeba zvýšit půjčku Řecku na 25 mld. eur z dosavadního plánu 15 mld. eur. Celková záchranná půjčka by potom mohl být zvýšena na 70 mld. eur. Nejistota dalšího vývoje vyvolává nervozitu a v posledních dnech jsou řecká aktiva (akcie a dluhopisy) pod rostoucím tlakem, který se přelévá i na nejbližší trhy (Portugalsko, Španělsko, Itálie), ale také na globální finanční trhy. Evropské akcie včera poklesly o 3-4 %, dnes ztrácí dalších 1-2 %. Středomořské státy zaznamenaly za poslední tři dny největší výprodeje od září 2008 (pád Lehman Brothers) a ztráty za tři dny dosáhly 10-15 %. Euro k dolaru se propadlo na nové roční minimum 1,315 USD/EUR. Výnosy řeckých 2letých dluhopisů přesáhly 18 %, 10letých dokonce 11 %. CDS Řecka dosáhly na historická maxima 824 bodů, vyšší má pouze Argentina (853). Z tohoto pohledu se dluhopisové trhy připravují na možnost státního bankrotu jako jednu z možných variant.