Tučné dividendy pro drobné akcionáře v nedohlednu

Účetnictví minulého roku je uzavřeno, mnohdy padly i výroky auditorů a tak se teď bude čekat na výroční zprávy a valné hromady. Valná hromada akcionářů je nejvyšším a nejdůležitějším orgánem akciové společnosti. Zde se bilancuje minulost, kritizuje nebo chválí management společnosti a plánuje se budoucnost. Také se rozhoduje o rozdělení zisku vytvořeného v minulých letech.

Dividenda nebo raději růst ceny akcie?
Akcionáři, když kupují akcie a stávají se tak spolumajiteli firmy, mohou uvažovat dvěma způsoby. Buď investují do akcií ve víře, že firma pravidelně a opakovaně vyplácí dividendu, nebo spoléhají na růst hodnoty akcie. Ideální je kombinace obého. Jednak růst ceny akcie a také každoroční tučná dividenda. Na fungujícím kapitálovém trhu, za který považujeme např. americký, to opravdu tak funguje. Je běžné, že jedna část příjmů rodiny jsou příjmy kapitálové plynoucí z jejich akciového podílu na konkrétní firmě. Obvykle to bývá firma, ve které pracují. Dividenda je pak jejich běžnou odměnou a stává se důležitým příjmem rodiny. A protože poslední měsíce a roky jsou všeobecně spíše špatné co se týče růstu (trhy v USA se propadají), dividenda jako podíl na zisku je tak jedinou možností jak si díky držení akcií přijít na nějaký ten dolar. I když samozřejmě tomu musí odpovídat adekvátní hospodářské výsledky. Ty také ale bohužel poslední měsíce nejsou nejlepší. Zajímavostí v tomto směru je z zpráva tohoto týdne z USA. Softwarový gigant Microsoft se po dlouhých letech, kdy je kotován na burze, rozhodl dividendu vyplatit. Je to 8 centů na jednu akcii. Zdá se to být málo? Ale kdepak! Mezi akcionáři je rozděleno 10,7 mld. akcií a tak je celkový rozdělovaný balík pohádkových 856 milionů! A kdo dostane nejvíc? Samozřejmě akcionář s největším počtem akcií a tím není nikdo jiný než zakladatel firmy a jeden z nejbohatších mužů planety. Přijde si na slušných 96,5 milionu dolarů.

Smutná bilance českých podniků
Jak je to u nás? Dá se spolehnout na dividendovou politiku podniků a nebo raději spekulovat na vzestup ceny akcie a ve vhodný okamžik prodávat? U nás je pro investory situace podstatně složitější než v USA. Tam dividendu vyplácí drtivá většina firem burzy. V České republice v roce 2002 vyplatilo dividendu pouhých 162 akciových společností. A to ještě většina z nich není na trzích u nás registrována a tak koupit nebo prodat takovou akcii není vůbec jednoduché. Náš kapitálový trh není – a přiznejme si nikdy ani nebude – tak vyspělý jako velké a silné trhy v USA nebo i Německu a Japonsku.

Pár výjimek potvrzujících pravidlo
Z akcií obchodovaných na Burze cenných papírů Praha pravidlo nevyplácení dividend k radosti drobných akcionářů porušuje pravidelně tabákový koncern Philip Morris ČR. V roce 2002 to bylo 1 240 Kč na akcii. V očekávání tučné dividendy jsou akcionáři i letos a tak jak se bude blížit rozhodný den, dá se očekávat i větší zájem investorů. Dividendy Philip Morris ČR investory pochopitelně lákají. Větší dividendu než kutnohorský producent vyplácely v roce 2002 ještě firmy Ytong (1 464 Kč/akcii) Stock Plzeň (2 480 Kč/akcii) a Rapid (3 403 Kč/akcii). Likérka ani firma Rapid však nejsou registrované akcie, s Ytongem se obchoduje na trhu RM-Systém. Poslední obchod proběhl v pátek na ceně 3 500 Kč/akcii.

Když ne dividenda, dá se očekávat alespoň růst ceny akcie
Existuje mnoho modelů jak stanovit vnitřní cenu akci, jak předikovat její další vývoj na základě fundamentální, technické i psychologické analýzy. Nakonec vždy ale zafunguje trh nabídky a poptávky. Neznáme jediný model, který by na počátku roku 2002 ukazoval, že akci Komerční banky, vysoce likvidního papíru bankovního domu, si za jediný rok připíšou růst 100% a skutečně tomu taky bylo. Z přibližně 1 000 na 2 000 Kč/akcii za jediný rok. A potenciál růstu? Vše nasvědčuje tomu, že je pořád poměrně velký. Bez většího odporu až k 2 500 za akcii. Jsou ale i jiné vhodné tituly k investici. A tak se nemusíme příliš obávat propadu světových burz, konfliktu v Iráku nebo dramaticky rostoucích cen ropy. Zdá se, že náš kapitálový trh žije takříkajíc vlastním životem.