Jaroslav Brychta: měsíční FOREX komentář

05.04.2011 | , FXstreet.cz
INVESTICE


Forex měsíční komentář a analýza FX analytika Jaroslava Brychty.

Březnové obchodování nebylo pouze o měnové politice, dluhové krizi v eurozóně, nebo stavu největších světových ekonomik. Do dění na finančních trzích totiž dramaticky vstoupilo jedno nečekané téma, kterým bylo zemětřesení v Japonsku a následná tsunami, která závažně poškodila (mimo jiného) i dva z šesti reaktorů jaderné elektrárny Fukušima Dajči, ze kterých začala unikat, a v současnosti stále ještě uniká, radiace.

Dopad této události byl okamžitý, avšak pouze dočasný. Zemětřesení udeřilo v pátek 11. března a v polovině března se stalo v podstatě dominantním tématem, které zlikvidovalo značnou část zisků všech světových akciových indexů, když jen japonský burzovní index Nikkei225 v jednu chvíli ztrácel téměř 20 %, zatímco index S&P500 klesal o 4,5 %. Jak rychle výprodej přišel, tak rychle ale odezněl, a tak se již koncem března index S&P500 nacházel na podobných úrovních, jaké okupoval začátkem měsíce, zatímco japonský Nikkei ztrácel proti začátku měsíce „pouze“ 8,6 %.

Přestože zemětřesení a jeho následky vyděsily celý svět a částečně ochromily japonskou ekonomiku, nejsme přesvědčeni o tom, že by mělo mít  dlouhodobější dopad na situaci na finančních trzích. Pokud se dramaticky k horšímu nezmění vývoj kolem úniku radiace ve Fukušimě, očekáváme, že by toto téma mělo pozvolna ustupovat ze scény a obchodníci se začnou soustředit znovu na fundamenty, které dominovaly obchodování ještě začátkem března.

Rychlost s jakou se trhy v Evropě a v USA dokázaly se situací vypořádat, je velmi indikativní a leccos nasvědčuje o tom, jak silné je růstové momentum, které na trzích převládalo v posledních několika měsících. Za tak rychlé zotavení mohou rizikovější aktiva vděčit téměř exklusivně měnové politice centrálních bank, zejména americkému Fedu, která zůstává i nadále silně expanzivní. Jen od začátku listopadu, kdy Fed zahájil druhé kolo kvantitativního uvolňování, totiž vzrostl objem amerických státních dluhopisů v držení Fedu o 500 miliard dolarů, přičemž jen v březnu samotném činil nárůst 100 miliard dolarů. Tato nová likvidita, která z části prosakuje na finanční trhy, pak slouží jako hlavní pilíř růstu cen akcií, komodit a dalších finančních aktiv, které v minulých měsících zamířily prudce vzhůru. Výraznější korekce jejich ceny má přitom v současnosti jen poměrně malou šanci na úspěch, a to minimálně do doby, než centrální banky přestanou s dodáváním likvidity do finančního systému.

Právě z tohoto důvodu bude podle našeho názoru dominantním tématem nadcházejících měsíců další vývoj měnové politiky ve Spojených státech. Již v červnu totiž Fed ukončí druhé kolo kvantitativního uvolňování (QE2) a přestane trhy zaplavovat likviditou. Bude-li jeho rozhodnutí definitivní a žádné QE3 v průběhu druhé poloviny roku nepřijde, jsme přesvědčeni, že to bude právě druhá polovina roku, která přinese na trhy fundamentální změnu, jenž z části zvrátí trend, který jsme na trzích mohli pozorovat od konce minulého roku.

Je to proto především měnová politika, která bude klíčovou pro další vývoj na finančních trzích. Jakých změn tedy doznala pozice největších centrálních bank během minulého měsíce?

V americké centrální bance zatím k žádné zásadní změně v oblasti měnové politiky nedochází. Na posledním (březnovém) zasedání Fedu se vyslovilo všech deset členů pro ponechání sazeb beze změny a ani z doprovodného komentáře nevyplynulo, že by měla centrální banka na své rozvolněné měnové politice záměr cokoli měnit. K jistému posunu došlo snad pouze u šéfa dallaského Fedu Richarda W. Fishera, který koncem března varoval před sílícími inflačními tlaky, plynoucími z rostoucích cen potravin a ropy. Ozvali se také tradiční kritici současné měnové politiky, jako jsou Hoenig, který viní měnovou politiku z růstu cen komodit, a Bullard, který se vyslovil pro snížení velikosti již probíhajícího QE2. Ani jeden z obou názorových přeběhlíků ale nemá hlasovací právo v FOMC, kde je tento rok pouze Richard Fisher. Složení Fedu tak zůstává dále silně ve prospěch současné měnové politiky. Členové FOMC jsou navíc natolik nakloněni uvolněné měnové politice, že by v případě dalšího zhoršení stavu americké ekonomiky po odeznění QE2 mohli začít (a podle nás i začnou) v druhé polovině roku uvažovat o QE3, což by mělo silně negativní dopad na dolar a naopak pozitivní dopad na ceny akcií a komodit.

Jednoznačný posun směrem k přísnější měnové politice naopak dále zaznamenává Evropská centrální banka. Na jejím březnovém zasedání dokonce zazněla na adresu inflačních rizik z úst J.C. Tricheta fráze „strong vigilance“ (vysoká ostražitost), kterou šéf ECB v minulosti naznačoval, že ECB již na dalším zasedání zvedne sazby. A skutečně, již od dubnového zasedání trh čeká růst sazeb o čtvrt procentního bodu na 1,25 %, který je v současnosti již plně započten v ceně EUR. Klíčovou je proto nyní otázka: bude ECB pokračovat v dalším utahování měnové politiky? Nejčerstvější komentáře zatím nasvědčují tomu, že určitá ochota k tomuto kroku mezi členy Rady guvernérů existuje. Asi nejzajímavější vhled do diskuse uvnitř ECB v březnu nabídnul člen Výkonné rady, Ital Lorenzo Bini Smaghi, který naznačil, že je ECB připravena zvyšovat úrokové sazby i v budoucnu. „Udržovat sazby na současných úrovních by znamenalo chovat se stále více expanzivně, což není žádoucí“ uvedl v komentáři z 30. března. ECB se již delší dobu staví do pozice centrální banky, která se z „velké čtyřky“ chová nejodpovědněji, což je také hlavní důvod stojící za výrazným zpevněním eura z minulých měsíců. Je však otázkou, jak dlouho tento postoj ECB dokáže udržet. Zvyšování sazeb totiž tlačí vzhůru bezrizikovou složku výnosů státních dluhopisů zemí eurozóny, což může dále vyostřit napětí na evropském dluhopisovém trhu, kde již nyní některé země platí za půjčky podstatně vyšší úrokové sazby než jiné. To se týká především Portugalska, jehož výnosy u desetiletých dluhopisů v březnu vystoupaly nad 8 %, ale z části i Španělska a Itálie.

A jak se v březnu změnila pozice Bank of England a Bank of Japan? V případě BoJ nemůže být o posunu k přísnější měnové politice ani řeč. Japonský CPI se drží i nadále kolem nuly a v situaci, kdy Japonsko bojuje s následky zemětřesení, lze jen stěží očekávat, že by BoJ, byť jen náznakem, v dalších měsících připustila, že může začít zvyšovat úrokové sazby.

Pozice Bank of England je mnohem složitější. Britský CPI v březnu meziročně vystoupal až na 4,4 % a členové Výboru pro měnovou politiku (MPC) Bank of England již několikrát zdůraznili, že se může vyšplhat až k 5 %. CPI je nyní vysoko nad inflačním cílem banky (2 %), ani to však MPC nepřimělo k tomu, aby se BoE názorově posunula k variantě zvýšení úrokových sazeb. Jak vyplynulo ze zápisu z březnového zasedání MPC, ve prospěch zvýšení sazeb se vyslovili opět pouze tři z devíti členů MPC a nijak výrazně se nezměnily ani očekávání budoucího vývoje inflace, která by podle BoE sice měla krátkodobě růst, začátkem příštího roku se má ale vrátit zpět ke 2 %. BoE váhá se zvyšováním sazeb zejména kvůli negativnímu dopadu, který by tento proces mohl mít na již tak velmi slabou britskou ekonomiku, jejíž HDP se dokonce ve 4Q propadlo o 0,5 %.

Trh ale zatím přesto stále počítá s tím, že to bude po ECB právě BoE, která začne již v tomto roce utahovat měnovou politiku, což i v průběhu března dokázalo libru částečně držet nad vodou.

Euro silnější díky očekávanému utažení měnové politiky ECB

Vývoj situace na devizovém trhu byl v minulém měsíci opět v režii rozdílného pojetí měnové politiky jednotlivých centrálních bank.

Protože je to především Evropská centrální banka, která je zvyšování úrokových sazeb nejblíže, byla to právě evropská měna, která v minulém měsíci dokázala zpevňovat na všech hlavních měnových párech. Vůči americkému dolaru tak euro během března přidalo 2,7 %, k libře zpevnilo o 4,2 % a na páru s japonským jenem rostlo dokonce o 4,7 %.

Vývoj 12M úrokových sazeb na mezibankovním trhu (LIBOR)


Obrázek výše zachycuje vývoj 12 měsíčních úrokových (LIBOR) sazeb na mezibankovním trhu u vybraných měn. Již na první pohled je patrné, že se největšího růstu dočkaly opět sazby v eurozóně, kterým v březnu pomohlo právě sílící očekávání, že by ECB mohla přistoupit ke zvýšení sazeb již v dubnu a že by v utahování měnové politiky mohla pokračovat i v nadcházejících měsících. Právě tato očekávání se stala hlavním důvodem, proč euro v minulých měsících dominovalo na všech hlavních měnových párech. I do dalších dnů to budou především očekávání budoucího vývoje měnové politiky, které budou pro další osud společné měny klíčové. Mimořádnou důležitost proto přisuzujeme zasedání ECB, které se uskuteční již tento čtvrtek. Na tom by ECB měla zvýšit sazby na 1,25 % a především naznačit, co bude dál. Pokud připustí, že mohou sazby dál stoupat, euru se otevře zcela nový prostor k růstu, kterého, pokud bude sentiment na akciových trzích pozitivní, může využít.

Vývoj vybraných eurových párů v minulých 12 měsících


Za pozornost v minulém měsíci nepochybně stála také situace na libře a japonském jenu. Libra se v březnu dostala pod tlak nejen vůči euru (což je pochopitelné), ale také vůči dolaru. K tomu přispěla především špatná data z Británie a výsledek zápisu z posledního zasedání BoE, který tlumil očekávání ohledně budoucího růstu úrokových sazeb v Británii. Ten zřejmě přijde (pokud vůbec) mnohem později, než dosud obchodníci očekávali.

Japonský jen se v březnu dostal pod prodejní tlak, nikoli však kvůli zemětřesení, ale spíše díky nízkým úrokovým sazbám a výhledu pro měnovou politiku. V bezprostřední reakci na zemětřesení dokonce JPY několik dnů zpevňoval díky spekulacím na návrat japonských úspor ze zahraničí zpět do země. K dolaru dokonce atakoval rekordní maxima na úrovni 76,55 USDJPY. Dlouhodobý výhled pro JPY ale tyto události neovlivnily a v případě, že na trhu bude i nadále panovat optimismus (který může vydržet alespoň do poloviny roku), JPY může mít na většině měnových párů velké problémy si svou cenu udržet, což platí zejména o měnách zemí, kde se centrální banky chystají zvyšovat úrokové sazby.

Jaroslav Brychta
Forex analytik XTB

Autor článku

Články ze sekce: INVESTICE