Pro Polsko a další země střední a východní Evropy ze snahy o rychlé přijetí eura plynou po krizi podstatně menší výhody, než tomu bylo dříve. Krize změnila pohled na váhy mezi náklady a přínosy přijetí společné evropské měny, uvedl guvernér polské centrální banky Marek Belka. Celkem sedm z deseti nejnovějších členských zemí Evropské unie, které do ní vstoupily po roce 2004, vyčkává (či nečiní vše, co by v tomto směru mohlo) se zapojením do měnové unie. Přípravy na přijetí eura slábnou ve stínu finanční krize, následné ekonomické recese a nejnověji ve stínu problémů okrajových zemí eurozóny a dluhové krize Evropy. V tomto prostředí si centrální banky chtějí ponechat kontrolu nad vlastní měnou. „Veřejné finance eurozóny se výrazně zhoršily a tím padly také argumenty hovořící o jednoznačném přínosu pro většinu východních zemí z rychlého přijetí eura,“ říká polský guvernér. Jedním z uváděných přínosů eura bylo zajištění přístupu „nových“ zemí k rozsáhlému a levnému kapitálu.
Pro Polsko a další země střední a východní Evropy ze snahy o rychlé přijetí eura plynou po krizi podstatně menší výhody, než tomu bylo dříve. Krize změnila pohled na váhy mezi náklady a přínosy přijetí společné evropské měny, uvedl guvernér polské centrální banky Marek Belka. Celkem sedm z deseti nejnovějších členských zemí Evropské unie, které do ní vstoupily po roce 2004, vyčkává (či nečiní vše, co by v tomto směru mohlo) se zapojením do měnové unie. Přípravy na přijetí eura slábnou ve stínu finanční krize, následné ekonomické recese a nejnověji ve stínu problémů okrajových zemí eurozóny a dluhové krize Evropy. V tomto prostředí si centrální banky chtějí ponechat kontrolu nad vlastní měnou. „Veřejné finance eurozóny se výrazně zhoršily a tím padly také argumenty hovořící o jednoznačném přínosu pro většinu východních zemí z rychlého přijetí eura,“ říká polský guvernér. Jedním z uváděných přínosů eura bylo zajištění přístupu „nových“ zemí k rozsáhlému a levnému kapitálu.