Evropu zachrání snad jen vlna optimismu

28.11.2011 | , Patria.cz
INVESTICE


Pokračující růst výnosových spreadů v Evropě znamená, že pro vlády jednotlivých zemí bude těžší platit úroky. Poroste tedy pravděpodobnost insolvence namísto pouhé nedostatečné likvidity. Pokud přijde default, možná nikdy nezjistíme, jakou krizi jsme vlastně prodělali – byly vlády nesolventní, nebo je vysoké sazby spolu s nedostatkem financí dotlačily do defaultu? Podívejme se na několik historických faktů, které nám při hledání odpovědí na uvedené otázky mohou pomoci. Jednou ze zemí, která čelí rychlému růstu rizikových spreadů, je Španělsko. Poměr vládního dluhu k HDP tam dosahuje v hrubém vyjádření 60 - 67 %, v čistém vyjádření 48 - 56 % (rozpětí je dáno čísly za rok 2010 a očekávaným stavem na konci letošního roku). Použijme hodnotu 65 % s tím, že ji chce Španělsko udržet stabilní. Na to musí vláda dosáhnout primární bilance, která se bude rovnat rozdílu mezi sazbami dluhu (r) a růstem HDP (g), to celé násobené poměrem dluhu k HDP.

Pokračující růst výnosových spreadů v Evropě znamená, že pro vlády jednotlivých zemí bude těžší platit úroky. Poroste tedy pravděpodobnost insolvence namísto pouhé nedostatečné likvidity. Pokud přijde default, možná nikdy nezjistíme, jakou krizi jsme vlastně prodělali – byly vlády nesolventní, nebo je vysoké sazby spolu s nedostatkem financí dotlačily do defaultu? Podívejme se na několik historických faktů, které nám při hledání odpovědí na uvedené otázky mohou pomoci. Jednou ze zemí, která čelí rychlému růstu rizikových spreadů, je Španělsko. Poměr vládního dluhu k HDP tam dosahuje v hrubém vyjádření 60 - 67 %, v čistém vyjádření 48 - 56 % (rozpětí je dáno čísly za rok 2010 a očekávaným stavem na konci letošního roku). Použijme hodnotu 65 % s tím, že ji chce Španělsko udržet stabilní. Na to musí vláda dosáhnout primární bilance, která se bude rovnat rozdílu mezi sazbami dluhu (r) a růstem HDP (g), to celé násobené poměrem dluhu k HDP.

Autor článku

 

Články ze sekce: INVESTICE