Koruna je k dolaru na vrcholu slávy

V polovině loňského července (tedy skoro před 1,5 rokem) jsme psali v tomto článku o nerozhodném výsledku ve fiktivním boji eura a dolaru. Tehdy tyto dvě měny poprvé dosáhly tzv. "parity" tedy směny v poměru 1:1. Jeden dolar se rovnal jednomu euru. Předcházel tomu doslova pád dolaru a relativně klidné euro.

Následující graf nám ukazuje celou historii za poslední téměř dva roky. Vztah eura k české koruně a vztah dolaru ke koruně. Některé závěry z grafu čitelné jsou až děsivé:

• Propad dolaru až 30%
• Tendence posilování koruny k euru nulová

A proč děsivé? Jednoduché. Když jsme si v létě minulého roku směnili koruny za dolary a vyrazili do USA, tak jsme za špičkový digitální fotoaparát Nikon D100 zaplatili

1 700 USD x 37 Kč/ USD = 63 000 Kč (u nás stál přes 80 000 Kč)

Když dnes pojedete do USA, opět si v bance směníte Kč na USD, koupíte si opět kameru Nikon D100, tak za ní v přepočtu zaplatíte:

1 500 USD x 26 Kč/USD = 39 000 Kč (u nás stojí pořád 62 000)

Snad je tento příklad více než dobrým důkazem neuvěřitelné výhodnosti posilování směnných kurzů pro obyčejné občany, turisty. Katastrofou je ovšem pro firmy, ev. pro toho, kdo si do "tvrdé" americké měny uschoval své životní úspory. Posílení koruny k dolaru o 30% za dva roky může (a taky se tak stalo) navodit doslova smrt mnoha firem.

Naštěstí...
Naštěstí jsme v Evropě, obchodujeme s Evropou a dostáváme zaplaceno eurem. Tedy ne absolutně, ale drtivá většina ekonomiky je na tom právě tak. Proto ani neslyšíme tak mohutné hlasy jako při posílení eura o pár procent během pár měsíců loňského jara. Žádná "Trutnovská výzva" ani lobující kapitáni průmyslu. Dolar je zkrátka trochu mimo.

Není důvod k radosti
Ano to je pravda. Není důvod se radovat nad tím, že máme pěkně silné euro a že dolar nás ani moc nezajímá. Posilování koruny k euru je žádoucí! Centrální banka, vláda, živnostníci, turisté, obyčejní lidé ... všichni si musíme přát posilování národní měny. Bez zkoumání makroekonomických souvislostí a hledání odpovědí na otázku "o kolik ročně". Prostě jen posilovat: 5 - 10% by bylo jistě únosné.

Proč?
Je to jasné a plyne to z příkladu USA a koupě digitální kamery. Cenová hladina (tedy inflace) je u nás zhruba neměnná. Inflační pásmo (cíl) ČNB je dáno na několik let dopředu a centrální banka udělá vše proto, aby si inflaci uhlídala. K dramatickému zvyšování mezd nedojde, max. v průměru o pár procent (>10) ročně. Zde je problémem produktivita (ta bohužel neroste jak by měla a jen těžko doháníme vyspělé státy). A teď je zde sen nás všech "mít se stejně dobře jako na západě". Nebát se koupit oběd v restauraci v Německu, koupit si hezké boty v Rakousku nebo půjčit si auto na projížďku po plážích v Itálii.

• vyšší mzdy - reálné částečně
• vyšší inflace - nereálné
• lepší směnný kurz - hodně reálné

Závěr
Není možné problém zjednodušit na konstatování, že lepší směnný kurz, tedy silná koruna nás přivede do Evropy, je to ale jedna ze zajímavých možností, jak si pozici v rámci jednotné Evropy vylepšit.