Soud zná právo. Tedy měl by

...ius“ (dej mi fakta a já ti dám právo). První z uvedených zásad chce říci, že před soudem není třeba dokazovat právo, protože soud ho zná. Předmětem dokazování jsou jen skutkové okolnosti. Druhá ze zásad – ve shodě s tou první – říká, že účastníci mají soudu vylíčit skutkový stav sporu, ale jeho právní posouzení je věcí soudu. Tyto zásady přejímají i české procesní předpisy. Nakolik se ale v praxi opravdu uplatní, je více než sporné. V minulosti byl počet právních předpisů vcelku malý a u déle platících zákonů měla šanci vzniknout stabilní a přehledná judikatura. To první dnes neplatí vůbec a to druhé – kvůli častým změnám zákonů - jen v omezené míře. Více zákonů a složitější Počet právních předpisů stále roste; početný zákonodárný aparát neúřaduje přitom jen v tuzemsku, ale řídíme se i předpisy vznikajícími v Evropské unii.