...končí. Pokud je to pravda, byly by v horším případě jen otevřeny dveře další vlně oniománie, která by na čas posunula vyspělé ekonomiky blíže stavu plné zaměstnanosti (trhy se o více než „na čas“ nestarají). V lepším případě by pak končící proces oddlužení přestal tlumit poptávku a dal základ rozumnému nebublinovému růstu. Takže jak to s tím oddlužením je? Dluh soukromého sektoru v USA od startovního roku oddlužování (2009) klesl o necelých 20 % HDP. Dluh veřejný zase o cca 20 % HDP vzrostl. Tedy v USA oddlužovací nula od nuly pošla s tím, že interpretací je několik. Ta má je takové, že pokud soukromý sektor oddlužuje, měl by se veřejný sektor (pokud může) stát na čas tahounem poptávky, jinak vše zkolabuje a neoddluží se nikdo. V eurozóně je vidět marginální pokles soukromého dluhu vs. cca stejný růst veřejného dluhu jako v USA.