Evropská unie přetváří kapitálový trh

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o fungování kapitálových trhů a finančních nástrojů zvaná MIFID vznikla v roce 2004. Postupně změnila evropský finanční trh do dnešní podoby, jak ji jednotlivé země transponovaly do vlastních zákonů. Znamenala přísnější pravidla fungování jak pro již existující subjekty, tak pro vstup nových firem na trh. Jedním z jejich důležitých cílů bylo dosáhnout větší ochrany investorů, který se daří plnit. Nicméně je to za cenu stále rostoucí administrativy a různých omezení, a to jak pro společnosti, které své služby na finančním trhu nabízejí tak pro samotné investory, kteří musí o sobě poskytovat více a více osobních údajů.

Začátkem dubna Evropský parlament schválil směrnici MIFID 2, která je mnohem ambicióznější než její předchůdkyně a má za cíl změnit způsob, jak budou jednotlivé obchody vypořádávány a hlášeny.

MIFID 1 umožnila rozšíření mnohostranných obchodních systémů, tedy elektronických platforem pro nákup a prodej akcií. To přilákalo hedgeové fondy, které doufaly v zisky z krátkodobých výkyvů na trhu, což pomohlo zpomalit pokles obratů v odvětví i k nižším spreadům a poplatkům. Nicméně neblahým důsledkem se stalo rozšíření obchodování přes více míst a tím se stalo těžší prodat větší balíky akcií na jednom trhu bez pohnutí ceny. V tomto důsledku se institucionální investoři přikláněli k různým nestandardním formám obchodování, které pomáhaly zakrýt objemy a ceny, při kterých byli ochotni jednat.
Dále se také nepočítalo s technologickým růstem algoritmického a vysokofrekvenčního obchodování a deriváty, jejichž ceny se odvíjí od podkladového aktiva, byly přehlíženy. Finanční krize pak všechny tyto problémy umocnila a přinutila regulatorní orgány hledat větší bezpečnost a transparentnost.

Prvním cílem se staly již zmíněné deriváty. Americký zákon Dodd-Frank a evropský EMIR (European Market Infrastructure Regulativ) tlačily na to, aby se deriváty více obchodovaly přes autorizovaná místa tedy burzy. Jejich vliv je však prozatím malý a vznik MIFID 2 pomalý. Evropská komise navrhla její novou verzi v roce 2011 a velkou roli v tom sehrály rozdílné národní zájmy a rozdílný pohled správců velkých aktiv, hledajících likviditu a anonymitu a malých investorů, kteří žádají větší transparentnost.

Nový režim by měl být zaveden v roce 2017. Jeho hlavním záměrem bude tlak na to, aby se nástroje finančního trhu napříč všemi třídy aktiv více obchodovaly na otevřených a transparentních trzích. Obzvláště kontroverzní jsou pak kroky směřující k transparentnějšímu obchodování s akciemi. Společnost Tabb Group odhaduje, že 10 až 11 procent z celkového počtu obchodů připadá na netransparentní struktury. Z toho téměř 5 procent připadá na šedou zónu v mnohostranných obchodních systémech, kde nemusí být zobrazeny ceny z předobchodní fáze a 6 procent připadá na brokerské sítě, kde investiční banky párují obchody uvnitř systému. MIFID 2 chce stanovit limit, při jehož překročení budou tyto struktury vyloučeny z obchodování na dobu šesti měsíců.

Debaty také vyvolává vysokofrekvenční obchodování u něhož je navrhováno, aby obchodníci registrovali své výpočetní vzorce a zavedly ochranná opatření proti jejich selhání.
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) dále navrhuje harmonizaci limitů pro komoditní deriváty a také chce zajistit, že burzy budou poskytovat pre a post obchodní informace o cenách, případně konsolidaci dat do jednoho zdroje.

Nicméně trhy na změny nečekají. Jen za uplynulý rok vznikly tři nové burzy. Loni v květnu derivátová burza NASDAQ OMX. U některých úrokových kontraktů dosahuje již 10 procentního podílu na trhu. V listopadu pak vznikla platforma Aquis Exchange pro obchodování s akciemi, která začala účtovat poplatky formou předplatného na základě očekávaného obchodování investora místo procentuální sazby, jak je tomu běžně zvykem. A jako třetí společnost CME Group, která je největším provozovatelem burz s futures kontrakty, otevřela evropskou základnu letos v dubnu.
 

NA TUTO ZPRÁVU SE MŮŽE VZTAHOVAT VYHLÁŠKA Č. 114/2006 SB., O POCTIVÉ PREZENTACI INVESTIČNÍCH DOPORUČENÍ. V TÉTO ZPRÁVĚ JE UVEDENA OSOBA, KTERÁ PRO SPOLEČNOST TUTO ZPRÁVU VYTVOŘILA NEBO PŘIPRAVILA. SPRÁVNÍM ÚŘADEM, KTERÝ NAD SPOLEČNOSTÍ VYKONÁVÁ DOZOR, JE ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. DLE NÁZORU SPOLEČNOSTI NEEXISTUJÍ OKOLNOSTI, KTERÉ BY MOHLY NARUŠIT OBJEKTIVITU TÉTO ZPRÁVY. ODMĚNA OSOB, KTERÉ SE PODÍLELY NA TVORBĚ TÉTO ZPRÁVY, NENÍ ODVOZENA OD OBCHODŮ SPOLEČNOSTI. PŘÍPADNÝ STŘET ZÁJMŮ VE VZTAHU K TÉTO ZPRÁVĚ JE UPRAVEN VNITŘNÍMI PŘEDPISY SPOLEČNOSTI.
VÝSLEDKY MINULÉHO OBDOBÍ NEJSOU ŽÁDNOU ZÁRUKOU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ. OBCHODOVÁNÍ NA FINANČNÍCH TRZÍCH JE RIZIKOVÉ. MOŽNOST ZTRÁTY NELZE VYLOUČIT A KAŽDÝ OBCHOD JE SPOJEN S URČITÝM RIZIKEM. DŘÍVE, NEŽ SE ROZHODNETE INVESTOVAT, SI PŘEČTĚTE POUČENÍ O RIZICÍCH.