Praktická ukázka demolice řeckých akcií

Řecká sága má hodně „detailů“. Jedním z nich je to, čemu můžeme říkat „periferní stimulace“ německé ekonomiky. Nemám nyní na mysli německé exporty do této části eurozóny, ale to, že periferie působí jako strukturální „oslabovač“ eura. To je přirozeně výhodné pro německé exporty mimo eurozónu. V USA se prý řada lidí domnívá, že toto je ten hlavní faktor, proč se Německo stále snaží o nějakou dohodu s Řeckem. Já tomu moc nevěřím. O tomto efektu jsem tu sice psal už před drahnou dobou a stále věřím, že skutečně existuje a je znatelný. Zatímco třeba v Japonsku je na oslabení jenu potřeba agresivní monetární politiky, Německo na to má Řecko a spol. Zároveň je ale jasné, že němečtí ekonomové a zřejmě i veřejnost přemýšlí jinak a svatým grálem pro ně je měny silná. Takže naopak motivace k tomu, udržet Řecko v eurozóně, tak silná není.Čtenář se může ptát, proč se věnuji makroekonomickým úvahám ve článku série, která se zaměřuje na konkrétní akcie.