S čím přijde ECB příště? S vrtulníkovými penězi

24.03.2016 | , saxo247
INVESTICE


Autor: Christopher Dembik, ekonom, Saxo Bank   Přes mimořádná opatření, která provedla ECB, se zdá, že eurozóna uvízla v období nízké inflace, vytvářející minimální ekonomické bohatství. Neúspěchy s kvantitativním uvolňováním a negativními úrokovými sazbami ohrožují důvěryhodnost centrální banky. Pro ECB je to o to horší, jelikož se zdá, že současně bude Fed zřejmě schopen úspěšně...

Autor: Christopher Dembik, ekonom, Saxo Bank

 

Přes mimořádná opatření, která provedla ECB, se zdá, že eurozóna uvízla v období nízké inflace, vytvářející minimální ekonomické bohatství. Neúspěchy s kvantitativním uvolňováním a negativními úrokovými sazbami ohrožují důvěryhodnost centrální banky. Pro ECB je to o to horší, jelikož se zdá, že současně bude Fed zřejmě schopen úspěšně dosáhnout svého inflačního cíle v nadcházejících letech. Skrytá inflace, která je bedlivě sledována centrálními bankami, dosáhla v USA za rok v lednu 1,7 %, což je nejvyšší úroveň od července 2014. V eurozóně to bylo ve stejném období jen 1 %. A co je ještě horší – zpomalování pokračuje!

Oprávněnou otázkou tak je, zda mechanismy používané ECB, ať již jde o odkup aktiv nebo negativní sazby, jsou dostatečně vhodné pro umožnění obnovy, a to jak růstu, tak inflace. Bude třeba ještě něco jiného? Jednou z možností, která je teď často zmiňována, jsou „vrtulníkové peníze“. Co přesně tím máme na mysli?

Doposud se ECB snažila snížit náklady na půjčky prostřednictvím mezibankovního trhu s cílem stimulovat úvěrový trh. Nicméně je třeba poznamenat, že přenesení akomodativní měnové politiky na reálnou ekonomiku nefunguje tak dobře, jak se původně předpokládalo. Náklady na poskytování půjček se snížily jak pro přední společnosti na kapitálovém trhu, tak pro malé a střední podniky, které si půjčují od komerčních bank. Problém je v tom, že nízké úrokové sazby nemusí automaticky znamenat výrazné oživení soukromých investic. Vedou zejména ke zvýšenému odkupu akcií a vyšším hotovostním rezervám ve společnostech. Kromě toho malé a střední podniky nad půjčkami stále váhají z důvodu přetrvávajícího nedostatku důvěry v budoucí vývoj. ECB může sazby tlačit, co nejníže to půjde, ale pokud nebude dostatečná poptávka po půjčkách, k obnově růstu ani inflace nedojde. Pokles rychlosti peněz v USA i v eurozóně je dokonalým příkladem této tendence, která se stupňuje od turbulencí na finančních trzích z roku 2008.

Proč tedy nerozdělovat peníze přímo do domácností, když to prostřednictvím bank nefunguje? Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by bylo, kdyby ECB poskytla určitou částku každé domácnosti v eurozóně, která by byla převedena na zvláštní účet v bance a která by mohla být použita pouze na splacení stávajícího dluhu. U dlužníků by byl účinek okamžitý: oddlužení, posílení důvěry v budoucí výhled a na oplátku zvýšení kupní síly a tím i spotřeby. Tedy okamžitý obrat! U těch, kteří zadlužení nejsou, bychom předpokládali, že peníze budou investovány do evropských projektů v oblasti infrastruktury, což by stimulovalo investice a umožnilo dlouhodobý výnos.

Je to dobré řešení? Může se zdát, že jde o směšný nápad, nakonec by však mohl mít větší makroekonomický dopad než stávající opatření, která mají řadu nevýhod, zejména nárůst spekulativních bublin na několika tržních segmentech.

Mario Draghi navíc tento scénář nevyloučil na tiskové konferenci během posledního zasedání ECB. Svůj postoj popsal slovy:

„Otázku vrtulníkových peněz jsme nikdy nezvažovali. Jedná se o velmi zajímavý koncept, který je v současné době předmětem diskuse s akademickými ekonomy v různých prostředích. Tento koncept jsme však PROZATÍM NEZANALYZOVALI dostatečně.“

Stěžejním zjištěním je fakt, že intervence otevírá této možnosti dveře. Poněkud to připomíná podobné výroky ohledně negativních sazeb před několika lety.

Přesto by realizace takového postupu nebyla snadná. Zejména v začátcích by se koncept vrtulníkových peněz potýkal s technickými a nepochybně i právními problémy. Velmi pravděpodobné je zejména to, že Němci vznesou námitky a požádají o názor německý ústavní soud.

 

 

O autorovi

Christopher Dembik po dokončení studií na Sciences Po Paris a Ekonomickém ústavu Polské akademie věd pracoval jako analytik v oblasti nových technologií v Ekonomické misi francouzského velvyslanectví v Izraeli. V roce 2008 se stal vedoucím Forex.fr, francouzského portálu specializujícího se na Forex a makroekonomické analýzy, který se pod jeho vedením stal lídrem Forex Exchange segmentu ve Francii. Christopher se připojil k Saxo Banque (Francie) v roce 2014 a je pravidelným komentátorem ekonomických a finančních zpráv v národním i zahraničním tisku. Je členem ekonomického think-tanku, Nadace Concorde.

 

Saxo Bank:

Saxo Bank, specialista na multi-asset obchodování a investice, nabízí kompletní sadu obchodních a investičních nástrojů, technologií a strategií. Plně licencovaná a regulovaná banka umožňuje soukromým investorům a institucionálním klientům snadno obchodovat s více aktivy z jediného účtu na různých elektronických zařízeních. Mnohokrát oceněné obchodovací technologické platformy jsou dostupné ve více než 20 jazycích a jsou využívány více než stovkou finančních institucí na celém světě. Saxo Bank také na vybraných trzích poskytuje tradiční bankovní služby prostřednictvím Saxo PrivatBank. Saxo Bank, která byla založena roku 1992, sídlí v Kodani a zaměstnává 1500 lidí ve 25 pobočkách na pěti světových kontinentech.

Autor článku

 

Články ze sekce: INVESTICE