Regulace finančního poradenství na obzoru

Český finanční trh má ještě v ledasčem dohánět své západní sousedy. Není také důvod se divit. To, co v zahraničí vznikalo postupem let, bylo zde zaváděné bez potřebných pravidel a legislativních opatření. Začátkem devadesátých let jsme byli svědkové zrodu spousty finančních institucí, které často doplatily na nezkušenost a přehnaná očekávaní svých majitelů. Většině důvěřivých drobných střadatelů zůstali pouze oči pro pláč a prázdné peněženky. Postupem let sem přišly silné mezinárodní finanční instituce, které si však stanovily rychlou dobu návratnosti investice. Zatímco banky v zahraničí žijí především z úrokového diferenciálu (rozdíl mezi úrokem z přijatých vkladů a poskytnutých úvěrů), ve struktuře zisku naších bank hrají podstatou roli i zisky z poplatků. Proto jsou banky v ČR výrazně ziskové. Nedůvěru klientů ve finanční produkty v mnohém podpořili i finanční „poradci“. Slovo poradci je záměrně v uvozovkách. Zatímco řezník musí prokazovat odbornou způsobilost, finanční poradenství je živností volnou. Abychom nesrovnávali nesrovnatelné, můžeme si uvést, že vedení účetnictví patří mezi vázané živnosti, u kterých je též nutná odborná způsobilost.

To byl také důvod, proč se i v současné době setkáváme se spoustou lidí, kteří nabízejí finanční produkty aniž by měli jakékoliv ekonomické vzdělání či praxi v oboru. Když si uvědomíme, že by nám měl ohledně financí radit někdo, kdo si maximálně přečetl příručku o jediném produktu, mělo by nás pěkně mrazit po zádech.

Životní pojistky jsou známé tím, že svým zprostředkovatelům poskytují velice zajímavé provize. Vzhledem k dlouhodobosti produktu a vysokého přínosu pro instituci je to také samozřejmé. Proto jsme také byli svědkové masového nabízení tohoto produktu. Stal se jakýmsi všelékem. Drzost pojišťováků občas neznala mezí a pod záminkou lepších podmínek byly smlouvy houfně vypovídány a znovu sjednávány. Při zrušení smlouvy přitom klient přišel o nemalé prostředky. Toto byl také důvod, proč již před dvěma lety vznikly zákony, které v mnohém upravily činnost osob sjednávající pojistné smlouvy. Nutnost registrace u Ministerstva financí včetně povinných odborných zkoušek byla přivítána ze strany laické i odborné veřejnosti. Vyvstala však otázka, proč je jedna sféra finančního poradenství zákonem upravena a jiné nikoliv. Vyřizování dlouhodobých úvěrů (většinou na pořízení bydlení) či investičních produktů bez důkladné znalosti postupovaného rizika může klientům přinést obrovské finanční škody.

Vypadá to, že se začíná blýskat na lepší časy. Ministerstvo financí prvního června letošního roku předložilo konzultační materiál ohledně úpravě zprostředkování a poradenství na finančním trhu k veřejné diskuzi. Termín pro zaslání odpovědí byl přitom stanoven na konec července. Tento materiál je součástí procesu přípravy pravidel pro fungování finančního trhu. Jeho úkolem nebylo stanovit konečné řešení, ale pouze nastínit možná řešení a poskytnout podklady pro další diskusi. Konečným záměrem ministerstva je pak vytvořit jednotný režim pro služby zprostředkování a poradenství na finančním trhu, který bude brát v potaz jak otázky ochrany spotřebitelů, tak i potřeby distribuce finančních produktů.

V rámci veřejné diskuse obdrželo ministerstvo komentáře a připomínky od dvou desítek institucí a osob. Hlavními účastníky byly různé zainteresované skupiny mezi které řadíme především asociace finančních institucí. Obecně účastníci podpořili postup ministerstva a souhlasili s nutností zavést pravidla při zprostředkování finančních produktů.

Ministerstvo dokument rozdělilo na 9 částí ke kterým vytvořilo otázky ke diskusi. I přes připomínky se dá říct, že panuje jednotný názor na závažné okruhy, a to nutnost odbornosti zprostředkovatele či poradce (tyto dvě skupiny jsou v materiálu odlišeny) a dostatečné informovanosti klienta o nabízeném řešení včetně postupovaného rizika.

Průběh a závěry veřejné diskuse povedou k určitým úpravám původního materiálu, a to především k rozšíření na problematiku distribuce finančních produktů všemi distribučními kanály.

Přestože je pochopitelné, že, vzhledem k závažnosti stanovených pravidel, není radno příliš pospíchat, postrádám alespoň přibližné lhůty ke konečnému vypracování legislativních opatření. Přestože si v současné době finanční instituce váží více své pověsti a do terénu nevysílají kdekoho, obávám se, že by tento proces mohl trvat příliš dlouho. Nebylo by to však poprvé.