Kdo má pravomoc ve sporech z nároku na vrácení DPH zahraniční fyzické osobě?

Jak vyplývá z aktuální judikatury Nejvyššího soudu, civilní soudy si často nevěděly rady ohledně otázky své pravomoci v případech, kdy se fyzická osoba s místem pobytu mimo území Evropské unie domáhá na plátci, který dané zboží prodal, vrácení částky, kterou zaplatila coby DPH v rámci kupní ceny zboží. Je tak tomu pravděpodobně proto, že takový nárok na vrácení DPH upravuje zákon o dani z přidané hodnoty, z čehož soudy dovozovaly, že se jedná o nárok veřejnoprávního charakteru a rozhodovat o něm přísluší finančnímu úřadu, a nikoliv civilnímu soudu. Tento právní závěr je ale nesprávný. Zákon o dani z přidané hodnoty v jednom ze svých úvodních ustanovení uvádí, že předmětem daně je mj. dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. V takových případech je osobou povinnou k dani jen ten subjekt, který prodejem zboží kupujícímu realizoval svou ekonomickou činnost.