Víkendář: Dalajláma o bohatství a frustraci vyspělých zemí

V mnoha ohledech na tom život na Zemi nebyl nikdy lépe. Řadu zemí a regionů sice stále trápí násilí či vláda tyranů, ovšem stále méně a méně lidí trpí hladem, umírá nižší počet dětí, více mužů a žen umí číst. V mnoha zemích je samozřejmostí uznávání práv žen a dětí. Je před námi stále mnoho práce, ale dosahujeme pokroku a máme naději. Je tedy podivné, kolik zloby a nespokojenosti nelézáme v nejbohatších zemích na světě. Ve Spojených státech, Velké Británii a dalších evropských zemích jsou lidé frustrovaní a trpí obavami z budoucnosti. Uprchlíci a migranti touží po životě v těchto zemích, ale ti, kteří tak již žijí, spokojeni nejsou a tato jejich nespokojenost mnohdy hraničí se zoufalstvím. Proč tomu tak je? Určitou odpověď poskytuje výzkum, který se zabývá tím, co lidi dělá spokojenými. Ukazuje totiž, že lidé, kteří necítí, že by byli pro ostatní přínosem, umírají dříve než ti, kteří se cítí být potřební. Jinak řečeno, my všichni potřebujeme být potřební.