Co by spustilo dluhovou krizi vyspělých zemí? Nejspíše ropa

Vyspělé země tíží dluhy. Jak poukazuje hlavní ekonom banky Natixis Patrick Artus, míra zadlužení neklesla ani po roce 2008, „přestože tehdy proběhla dluhová krize.“ Ekonom ale dodává, že ani současná výše dluhů není problémem v případě, že se sazby budou dál držet na nízkých úrovních. Konkrétně na úrovních, které se nacházejí pod tempem růstu nominálního produktu. Pokud tedy uvažujeme o tom, co by mohlo vyvolat dluhovou krizi v zemích OECD, měli bychom uvažovat zejména o možnosti prudkého růstu sazeb. Následující graf dokumentuje vývoj celkového zadlužení zemí OECD, zadlužení veřejného a soukromého sektoru (domácností a firem). Zatímco zadlužení soukromého sektoru po roce 2008 dosáhlo svého vrcholu a následně přišel jeho pokles, veřejné dluhy v poměru k HDP nadále rostly a až v poslední době se tempo jejich růstu znatelně zmírnilo: Natixis poukazuje na to, že centrální banky mají nyní pod kontrolou celou výnosovou křivku – tedy jak sazby krátkodobé, tak sazby dlouhodobé.