Žádný univerzální europopulismus neexistuje a tradiční strany ještě nemusí mít to nejhorší za sebou
18.09.2018
|
,
Patria.cz
INVESTICE
Podle Leonida Bershidskyho z Bloombergu se ve vztahu k politickému vývoji v Evropě obvykle používá obraz typického populistického voliče. Mělo by jít o muže středního věku, který patří mezi modré límečky, je frustrován ekonomickými, technologickými a kulturními změnami a touží po návratu starých dobrých časů. „Tento obrázek je ale podle akademických studií v mnoha ohledech mylný,“ tvrdí Bershidsky.
Matthijs Rooduijn z University of Amsterdam ve své analýze z roku 2017 ukazuje, že populistické pravicové a levicové strany napříč 11 zeměmi západní Evropy nemají žádný společný společensko-demografický rys a určitě se o nich nedá tvrdit, že je sjednocují „oběti globalizace“, jak se často říká. Podle Bershidskyho jsou navíc rozdíly mezi pravicovými populisty v zemích jako Nizozemí, Francie, Německo a Švédsko zřejmé i bez detailních studií.
Ve Francii získává Marine Le Pen podporu zejména na venkově a podobné je to v Německu u AfD a u švédských demokratů.