Jak centrální banky zkrotí příští recesi?

Začátkem roku 2001, když se zbytek Ameriky vracel po svátcích k normálu, svolala komise Fedu pro monetární politiku konferenční hovor ke stavu ekonomiky. Poté, co ji vystrašily špatné vánoční tržby a rostoucí nezaměstnanost, odvážně přistoupila ke snížení sazeb o půl procentního bodu. „Věřím, že trhy a lídři velkých firem… se blíží bodu psychologické krize,“ řekl místopředseda Fedu William McDonough. „Pesimismus ohledně toho, co se může v ekonomice stát, se dostává do bodu samo naplňujícího se proroctví.“ Ekonomika zjevně nebyla na hraně a ceny akcií zůstaly vysoko. Ale Fed chtěl předejít poklesu ještě předtím, než začal. Jak se ukázalo, 50 bazických bodů zdaleka nestačilo. Poté, co Amerika upadla do recese a plížila se do křehkého zotavení, snížil Fed sazby z 6,5 % až na 1 %. Ale aspoň k tomu měl prostor. Začátkem roku 2007 se sazby stěží dostaly nad 5 %, aby se následkem hroutícího se trhu s nemovitostmi opět snížily.