Rozbřesk: Německo míří k maastrichtské dluhové hranici. Co koruna před ČNB?

Konec kvantitativního uvolňování, respektive nákupů dluhopisů do portfolií ECB, se pomalu a jistě blíží ke svému konci a členské země eurozóny se tak budou muset opět plně spoléhat při svém zadlužování na „libovůli“ finančních trhů. ECB se za dobu trvání tohoto posledního programu podařilo nashromáždit dluhopisy za více než 2,1 bilionů eur a stala se tak vlastně největším věřitelem zemí EMU. Vlastní německé bondy za více než 509 mld. eur, francouzské za 414 mld., italské v objemu 360 mld. a tak bychom mohli pokračovat dále. Vzhledem k tomu, že průměrná splatnost těchto papírů dosahuje 7,5 let, tak nebude muset být ECB příliš aktivní ani při udržování svého portfolia. O to více se budou asi muset snažit některé země EMU hospodařící s deficitem a spoléhající se na peníze z finančních trhů. A těch je mimochodem (a zcela nepřekvapivě) většina.