Nízké úročení úspor a monopolizace ekonomiky

Jedním z nejemotivnějších ekonomických témat posledních let jsou nízké sazby, a tudíž nízké úročení úspor. Ani já nejsem rád, že se mi moje vklady nominálně zhodnocují černou nulou. Nicméně jsem si vědom toho, že alternativou by po většinu krizových let byly sazby vyšší, ale také vyšší nezaměstnanost a celkově utlumenější ekonomická aktivita (hovořím nyní o vyspělých zemích jako celku). S trochou zjednodušení tak můžeme říci, že v této alternativě by se úspory zhodnocovaly více, ale nebylo by z čeho spořit. Proti nízkým sazbám se objevují i jiné argumenty. Pádně může vyznívat ten, který říká, že dopadají negativně na finanční zdraví bank, ty tak jsou méně ochotny poskytovat úvěry a výsledek nízkosazbové akomodace je pak opačný, než zamýšlený. A nyní se objevuje další zajímavá teze: ProMarket v článku „The Anticompetitive Effects of Low Interest Rates“ si „pohrává“ s myšlenkou, že výše sazeb v ekonomice mění míru konkurence v jednotlivých odvětvích.