Weber: U inflace ignorujeme to, co má největší význam

Inflace je jedním ze základních makroekonomických ukazatelů, centrální banky se snaží o dosažení její konkrétní výše a k tomu se snaží ovlivnit i inflační očekávání. Jak ale na stránkách VoxEU poukazují Francesco D'Acunto, Ulrike Malmendier a Michael Weber, „naše chápání toho, jak domácnosti formují svá inflační očekávání, je omezené.“ Ekonomové pak „testují Lucasovu teorii, která tvrdí, že domácnosti formují svá inflační očekávání na základě pohybu cen, které přímo vnímají, a ne na základě změn celkové cenové hladiny“. Pokud se sazby nacházejí na nízkých úrovních, management inflačního očekávání se může stát jedním z hlavních nástrojů monetární politiky centrálních bank. Běžně se předpokládá, že tato očekávání jsou pevně ukotvena a politika se standardně provádí zejména změnou nominálních sazeb. Ta se totiž při konstantních inflačních očekáváních přímo promítá do změny sazeb reálných.