Víkendář: Tahle středověká daň se snad již nevrátí

„V systému opakované výměny mincí jsou staré mince prohlašovány za neplatné a lidé jsou povinni vyměnit si je za nové za předem daný kurz a v předem známou dobu. Tato výměna mohla probíhat až dvakrát ročně a běžně se vyměňovaly čtyři staré mince za tři nové,“ popisují Roger Svensson a Andreas Westermark na stránkách VoxEU jeden ze středověkých způsobů zdanění obyvatelstva. Podle nich je s podivem, jak málo pozornosti je tomuto systému věnováno v době, kdy monetární politika naráží na nulové sazby a hledají se alternativní způsoby monetární stimulace. Výše popsaná daň tak závisela jednak na uvedeném směnném poměru a také na frekvenci výměn. Šlo o „transparentní systém s plně dostupnými informacemi o datu a podmínkách výměny“. Motivací k jeho používání bylo „zdanění lidí a obchodu“ a jde o „ekvivalent zdanění držené hotovosti tak, jak jej v roce 1906 navrhoval Gesell“.