Právo na vodu?

Reputace ekonomie a ekonomů značně utrpěla během poslední krize a to z evidentních důvodů. Až na výjimky totiž nikdo krizi a recesi nedokázal předpovědět, přestože ze zpětného pohledu to mělo být úplně jednoduché. Na jednu stranu je podle mne pravda, že naše (mohu-li se mezi ekonomy počítat) profese má nejedno slabé místo. Imunní nejsme například vůči stádovému chování. Jenže na druhou stranu se mi zdá, že se od této profese chce dovednost hodně vzácná, hraničící s věštěním z křišťálových koulí. Ekonomové k tomu sami nejednou přispívají tím, že předstírají, že tuto schopnost mají. A výsledkem je i to, že se zapomíná, že náplň tohoto povolání může být často mnohem smysluplnější než neustálá tvorba nějakých projekcí. To vše píšu jako takový obecnější úvod k onomu v nadpisu zmíněnému tématu práva na vodu.  O možném nedostatku vody lidstvo možná hovoří už od nepaměti, v posledních letech toto téma vystupuje do popředí zejména v souvislosti se změnami klimatu.