Rozbřesk: Svět po koronaviru - jak se vypořádat s monstrózními dluhy?

Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.  Není proto divu, že sílí nekonvenční hlasy, jak zajistit udržitelnost těchto dluhů. V akademické obci se tak začíná vážně diskutovat o možnosti mimořádné monetizace koronavirového dluhu, kdy by centrální banka pokryla dodatečné výdaje státního rozpočtu tiskem nových peněz. Rozdíl oproti dnešnímu QE je zásadní – centrální banka by nakupovala státní dluh napřímo (nikoli skrze sekundární trh) a hlavně by nikdy nevyžadovala jeho splacení. Monetizace státního dluhu však rozhodně není bezproblémová a mezi ekonomy je všeobecně považována za absolutní tabu.