Dlouhá čínská cesta

Jedním z nejlepších zdrojů, co se týče ekonomického vývoje v Číně, je podle mne tam působící americký ekonom Michael Pettis. Ten má podle svých slov dokonce nejlepší „model“, podle kterého lze určit tempo růstu čínského hospodářství. Dnes trochu o tom modelu, trochu o čínských ambicích na dosažení nové rovnováhy a také o tom, jak tato země potichu dohnala Spojené státy. Následující graf srovnává vývoj zadlužení amerických a čínských domácností. Ty první dosáhly dluhového vrcholu kolem roku 2007, kdy jejich závazky namířily k téměř 140 % jejich disponibilních příjmů. Od té doby se dostaly na cca 100 % příjmů. Opačnou dynamiku pozorujeme v Číně, kde se v roce 2006 pohybovaly závazky domácností na cca 20 % příjmů, nyní se blíží americkému standardu: Zdroj: Twitter Zmíněný Michael Pettis patří mezi ty, kteří pochybují o tom, jak moc se čínská ekonomika dokázala posunout k nové rovnováze. Tedy od investic, exportů a těžkého průmyslu směrem ke spotřebě a službám.