Zamlčovaný problém čipů

Polovodiče se staly nezbytnou součástí každodenního života a také jedním z největších znečišťovatelů. Očekává se, že informační a výpočetní technologie budou do roku 2030 představovat až pětinu celosvětové poptávky po energii a tomu odpovídá i jejich uhlíková stopa, nehledě na spotřebu vody a produkci nebezpečného odpadu. Snaha o očistu tohoto průmyslu přitom naráží nejen na technologické bariéry, ale i ty politické. Ve dne i v noci vozí kamiony beton na stavbu nejpokročilejší továrny na čipy na světě. Jedná se o obrovský podnik srovnatelný s ambicemi společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing, světového výrobce čipů. Odhadovaná cena tohoto zařízení TSMC za 20 miliard dolarů je přibližně třikrát vyšší než Muskovy gigafactory u Berlína. A její uhlíková stopa tomu odpovídá. Poptávka po polovodičích roste s čím dál větší digitalizací každodenního života. Právě čipy jsou klíčovou součástí aplikací od praček až po umělou inteligenci. Ale výpočetní výkon má také svou cenu.