Co se skrývá pod pojmem MAKLÉŘ

Zákon o cenných papírech hovoří o makléři jako o fyzické osobě, jejíž pomocí (a výhradně jejíž pomocí) vykonává obchodník s cennými papíry své odborné obchodní činnosti. K tomu musí makléř vlastnit povolení Komise pro cenné papíry. Podmínkou udělení takového povolení (často označovaného jako makléřská licence) je, opět podle zákona o cenných papírech, složení odborné makléřské zkoušky, bezúhonnost, dobrá pověst, dostatečná kvalifikace a zkušenosti. Makléř smí dále svou činnost vykonávat pouze pro jednoho obchodníka s cennými papíry, k němuž musí být v pracovním poměru.

Rozsah, kategorie a organizaci makléřské zkoušky upravuje vyhláška o makléřské zkoušce, která byla novelizována v listopadu loňského roku. Podle této vyhlášky se makléřské zkoušky dělí na kategorie I. až IV.

Zkouška kategorie I. prověřuje znalosti ohledně provádění pokynů týkajících se investičních instrumentů s výjimkou derivátů. Tuto zkoušku tedy absolvuje budoucí makléř – trader a podle zprávy ČTK takřka dvě třetiny testů končí nezdarem.

Zkouška kategorie II. prověřuje znalosti ohledně obhospodařování portfolií a poradenské činnosti, opět s výjimkou derivátů. Tuto zkoušku tedy skládají adepti na makléře – správce portfolia.

Zkouška kategorie III. je pak jakousi nadstavbou nad zkoušku kategorie I. nebo II., kterou musí absolvovat trader nebo správce portfolia, aby mohl získat povolení vykonávat činnost i ve vztahu k derivátům. Podmínkou je tedy samozřejmě předchozí úspěšné absolvování zkoušky kategorie I. nebo II.

Loňská novela vyhlášky o makléřské zkoušce přinesla významnou změnu spočívající v rozšíření zkoušek o nově zavedenou kategorii IV. Zkoušky této kategorie mají být zahájeny koncem března a budou prověřovat znalosti ohledně přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů. Úspěšné absolvování zkoušky IV. kategorie bude tedy jednou z podmínek získání licence pro makléře – sales.

V listopadu loňského roku také vyšla vyhláška Komise pro cenné papíry o rozsahu odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných pomocí makléře a druzích odborné specializace makléře. Tato vyhláška stanoví činnosti, které může obchodník s cennými papíry vykonávat pouze pomocí makléře. Těmito činnostmi jsou:

• přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů zákazníka, při kterém obchodník s cennými papíry komunikuje se zákazníkem a rozhoduje o způsobu nebo podmínkách realizace pokynu;
• provádění pokynů týkajících se investičních instrumentů na cizí účet, jestliže k uskutečnění obchodu na základě pokynu dojde na veřejném trhu;
• obchodování s investičními instrumenty na vlastní účet, jestliže k obchodování dochází na veřejném trhu;
• obhospodařování individuálního portfolia na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání se zákazníkem, je-li součástí tohoto portfolia některý z investičních instrumentů; odborná obchodní činnost podle tohoto písmene však nezahrnuje výkon odborných obchodních činností uvedených pod písmenem b) a c).

Zjednodušeně řečeno, pro zákazníky obchodníků s cennými papíry vyhláška v podstatě přinesla záruku, že výše uvedené investiční služby jim budou poskytovány výhradně prostřednictvím kvalifikovaných osob, tedy licencovaných makléřů, jimž udělila povolení přímo Komise pro cenné papíry. Obchodníci s cennými papíry musí dostát své povinnosti za cenu zvýšených nároků na své zaměstnance. Jednotliví zaměstnanci, kteří se dříve na výše uvedených odborných obchodních činnostech podíleli, aniž by vlastnili makléřskou licenci, si pak budou muset (pokud chtějí tyto činnosti nadále vykonávat) v nejbližší době rozšířit kvalifikaci složením makléřské zkoušky příslušné kategorie a získat povolení Komise pro cenné papíry.

Pro úplnost dodávám, že seznam licencovaných makléřů je dostupný na webových stránkách Komise pro cenné papíry a k dnešnímu dni je v něm zapsáno rovných 1600 osob.