Ježíšek naděloval alespoň na burzách

Trendy může maličko pozměnit snad jen týden příští, kdyby pod stromečkem byly místo ponožek a iPadů navršeny pěkně naducané obálky. Ani to však není pravděpodobné, takže pojďme se již začít poohlížet za pozvolna uplývajícím rokem. Fondy se žádným hitem nestaly, ostatně jako žádný finanční produkt. Kromě zlata zazářilo snad jen jednorázové životní pojištění, které není ani pojištěním, ani nijak efektivní investicí a které Tomáš Prouza nazval výstižně vítězstvím marketingu nad rozumem.

Jako příklad můžeme uvést v říjnu skončenou historicky první tranši jednorázovky Maximal Invest od ČSOB (Krátkodobého růstu 5). Zhodnocení 2 % (0,55 % p.a.) je čistou reálnou ztrátou, ovšem při 30% poklesu akciového koše – tedy klasická role zajištěného fondu. Rok fondů skončil někde kolem nuly a teprve uvidíme, zda černé nebo červené. Možná i dvoubarevné: odliv investic asi překoná dvě miliardy, přesto však hodnota majetku fondů dosáhne díky výnosům trhů nárůstu (na celkovou statistiku AKAT si musíme počkat).

Život na dluh se nám nemusí vyplatit

To vše souvisí s celkovým vývojem globální ekonomiky i sentimentu. Proti očekávání pesimistů a skeptiků nedošlo k dalšímu klopýtnutí do strašidelného W. To je jistě uklidňující, byť na hladinu vlny zdola vyvalily mnoho jiných děsivých kostlivců. Bohužel jich většina už neplave za velkou louží, ale mají rodokmen povýtce evropský – jen každý pes, jiná ves. Prapůvod je ovšem geneticky stejný, jenž spočívá v jednoduchém: životě na dluh, tedy nad poměry. Tu víc utrácely domácnosti, onde státy, ovšem nikdo jiný než lidé dluhy platit nebudou. Zatím to umně oddalují tiskárny na peníze, skrývající se za fintami nízkých sazeb, kvantitativních uvolňování nebo odkupování rizikových dluhopisů. Jde ovšem jen o „roztahování“ problémů v čase – aby to nebouchlo hned, snad se to časem podaří trochu „zjemnit“. Uvidíme, vypadá to zatím spíš nadějně, ale splatnost nezmizí, jen ťukání na dveře uslyší i další generace. Uvidíme tedy, jestli je vyslyší, anebo dveře zatluče hřebíky.

Graf: Investice do fondů v ČR v mil. Kč (51. týden 2010)

Dluhopisové fondy byly nejvýnosnější do léta

Trhy se ovšem chovají stále méně vypočitatelně, občas nadšeně vyskočí, jindy slyší trávu růst. Ale tak to bylo vždy, není se tedy příliš čemu divit. Dění se navíc přesunulo na dluhopisové trhy, což souvisí s výše zmíněnou změnou celkové situace. Naopak akciové trhy znavené jarním tanečkem usnuly spánkem spravedlivých až do Mikuláše. Kdo tedy ještě začátkem roku naskočil do dluhopisového fondu, vyhrál sice ne jackpot, ale pěkných pár procent. Jenže už po prázdninách měl vysmahnout. Krásně vidět je to na ING obligačním: kdo nastoupil v lednu, měl do srpna 8,5 %, leč od září už 3,5 % zas ztratil. Lepší 5 %, než rezatým drátem do oka (řeknete si), ale lépe již zkrátka bylo.

Tabulka: Investice do fondů v ČR (51. týden 2010)

Akcie se vzpamatovávaly jinak, ale tady Santa-rally přece jen pár procenty pomohla: americký S&P 500 „překonal“ úroveň před pádem Lehman Brothers na podzim 2008, čímž vyrovnal svůj 46 % propad naakumulovaný po pádu banky. Od začátku letošního roku vykazuje růst už skoro 13 %. Podobně je na tom i panevropský Stoxx 600 zejména díky německému DAX. Praha se konečně také maličko zvedla a letošní výnos PX na 9,5 % není k zahození.