ANALÝZA: Světovou ekonomiku straší přízraky ropných krizí

Ropná krize? Jaká ropná krize? Ceny černého zlata jsou proklatě vysoko, Čína se rychle stává stejně velkým konzumentem jako Spojené státy, konflikt na Blízkém východě ohrožuje dodávky a někteří experti říkají, že ropná ložiska už začínají vysychat.

Mezinárodní měnový fond (MMF) přesto říká, že světová ekonomika je v současnosti výkonnější než během krize v 70.letech a další zvýšení cen ropy na 80 dolarů za barel by zřejmě snížilo ekonomický růst jen o čtvrtinu procentního bodu. Řada lidí ale nesdílí optimistický názor MMF, který minulý týden uvedl, že poslední zdražení ropy se moc nepodobá tomu před 30 lety, jež vyvolalo opakovaně recesi a masovou nezaměstnanost.

Prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet, jenž velmi váží svá slova, minulý týden otevřeně použil výraz "ropný šok" a k tomu dodal: "To je něco, co je, musím říci, velmi nežádoucí pro celosvětový růst a také velmi nežádoucí pro eurozónu."

Ceny ropy jsou nad 50 dolary za barel. Jsou tedy zhruba třikrát vyšší ve srovnání s minimem z roku 1999 a více než dvakrát vyšší proti úrovni, kterou země vyrábějící i spotřebovávající ropu tradičně považovaly za spravedlivou. V tuto chvíli většina ekonomů spoléhá na to, že tyto ceny vydrží dlouhodoběji. Předpokládají, že nedojde na Blízkém východě k žádné velké krizi ani jiné události, která by mohla náhle negativně ovlivnit dodávky a poslat ceny ropy na 80 dolarů nebo dokonce až na více než 100 dolarů za barel, jak uvedla nedávno Goldman Sachs.

NÁZOR ŠKAROHLÍDA

Andrew Oswald, profesor ekonomie z britské Warwick University, říká, že svět čekají problémy, protože spotřebovává více ropy a nalézá ji méně než kdy jindy. Podotkl také, že nový cenový růst je příznakem vnitřní nejistoty. "Před námi jsou nebezpečné časy. Cena 60 dolarů a vyšší nás v západních ekonomikách, kde je ropa pořád využívána víc, než se běžně soudí, dostává do nebezpečného teritoria."

"Když ceny ropy vyletí vzhůru, je to většinou čas na shánění ochranné přilby."

Podle nedávných údajů Světové banky ropa stála v roce 1999 v průměru 18 dolarů za barel a loni 38 dolarů. V posledních měsících se na spotovém a derivátovém trhu vyhoupla výrazně nad 50 dolarů za barel. Po každém výrazném zdražení ropy následovala recese, ať už to bylo způsobeno arabsko-izraelskou válkou v roce 1973, ropným embargem, které přišlo po islámské revoluci v Íránu v roce 1979, nebo válkou v Perském zálivu v roce 1990. Oswald říká, že trvá zhruba 18 měsíců, než se skutečný negativní dopad projeví. Firmy kvůli rostoucím cenám energie buď zvednou vlastní ceny, nebo sníží stavy zaměstnanců. U čerpacích stanic se nemusí objevit fronty jako v 70.letech, kdy šlo o krizi, kterou odborníci nazývají krize "na straně nabídky" - příčinou byla embarga nebo omezení dodávek. Tentokrát je, zdá se, hlavním důvodem fakt, že dodavatelé nejsou schopni dostatečně rychle uspokojit poptávku, zejména čínskou.

Většina vyspělých ekonomik se ze 70.let poučila a teď potřebuje jen poloviční množství ropy na výrobu stejného množství zboží. Nyní se ale vyrábí více zboží a svět potřebuje přes 80 milionů barelů denně proti 20 milionům v roce 1960. Čína, jejíž ekonomika roste dvakrát rychleji než USA, je v současnosti druhým největším spotřebitelem ropy a další rodící se hvězdy jako Brazílie a Indie zřejmě nedovolí, aby jejich snahu dohnat ostatní překazily obavy o životní prostředí.

ALE EKONOMIKA VZKVÉTÁ

Pokud je ale ropa takový problém, proč světová ekonomika vzrostla v loňském roce o 3,8 procenta, nejrychleji za čtyři roky, a proč se jí má letos dařit jen o něco méně?

Vincent Koen, ekonom Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, přiznává, že nikdo nemůže přesně říci, jak moc rostoucí ceny ropy škodí. "Velkou otázkou je, jak by ekonomický růst vypadal - byl by ještě větší nebýt protivětru v podobě ropy," řekl.

Protože se svět vzpamatovával z krátké americké recese, jež následovala po útocích z 11.září 2001, byly úrokové sazby drženy několik let na rekordně nízké úrovni. V bohatých zemích tak díky levným úvěrům byznyz jen svištěl a nákupy domů šly nahoru. V Evropě posloužil jako ochranný štít do určité míry i růst eura k dolaru. Vzhledem k tomu, že se s ropou obchoduje za dolary, eurozóna získala za eura více ropy, a mohla tak omezit inflační dopad zdražení této suroviny. Předpovědi možného dopadu cen ropy se všeobecně zaměřují na změny v obchodních podmínkách a přesun bohatství ze zemí spotřebovávajících ropu do zemí, které ropu produkují. Přitom se předpokládá, že v tom druhém případě se peníze dostávají do světové ekonomiky pomaleji, což světovému růstu pomáhá méně.

SVĚT JE KRÁSNÝ

Ne každý si ale myslí, že se situace vymyká z rukou. James Hamilton z kalifornské univerzity v San Diegu říká, že poslední vývoj je zvládnutelný, neboť cenový růst není tak brutální jako v 70.letech. Ceny vzrostly prudce, ale za delší časové období. To je velký rozdíl proti výraznému omezení dodávek v roce 1956 při suezské krizi nebo proti jejich omezení během dvou krizí v 70.letech či během událostí před válkou v Perském zálivu na začátku 90.let.

"V každém z těchto případů došlo bezprostředně k poklesu ropných dodávek, které tvořily bezmála 10 procent celosvětové produkce," řekl Hamilton. Teď je ale podle Hamiltona tahounem poptávka v Číně a dalších zemích a výroba vzrostla, aby byla poptávka uspokojena. Takže to není stejné, jako když byly utaženy kohoutky.

"Dokud bude hospodářský růst pokračovat stabilním tempem, pak jsou růsty cen ropy něčím, čemu se světová ekonomika může přizpůsobit," dodal Hamilton.

Autor: Brian Love
Přeložil: Filip Tošenovský
Datum: 12.4.2005