Privatizace ČD Cargo, možností je burza

Podle prohlášení ministra dopravy Aleše Řebíčka by mohla privatizace nákladní dopravy Českých drah přinést státu až 12 miliard korun. Našla by si podobná společnost kupce/investora? Jistě ano, výsledky nákladní železniční dopravy v ČR ukazují, že společnost, která vznikne vyčleněním z ČD bude pravděpodobně stabilně zisková a pro potenciální investory tedy zajímavá.

Nákladní doprava ČD je pátou největší v zemích Evropské unie. Ročně přepraví kolem devadesáti milionů tun zboží a její výkon má vzestupnou tendenci. Loni představoval růst objemu přepravy 6,3 %. Příjmy drah z této činnosti byly přes 17 miliard korun. Roste objem přepravy stavebních hmot, uhlí, dřeva, železa, ale i automobilů či kontejnerová přeprava (ta proti roku 2004 vzrostla o 23 %). Do budoucna se dá očekávat další postupné zlepšování výsledků, kterému by v rámci ČR mohlo pomoci další rozšiřování mýta a tedy zdražení silniční dopravy, ekonomický růst Česka i okolních zemí, který zvyšuje poptávku po nákladní přepravě, nedávné oživení tradičních odvětví hospodářství (těžký průmysl) využívajících právě železnice, či kapacitní limity silnic.

Co prozatím brání plnému rozvoji nákladní dopravy, je nedokončené oddělení od přepravy osobní. ČD Cargo jsou poslední společností ve střední Evropě, která nefunguje samostatně. Část jejích zisků je tak stále používána k financování ztrát z přepravy osob, což zhoršuje dlouhodobě hospodaření, když zabraňuje využití prostředků pro vlastní rozvoj. Připravované odloučení tak bude pro budoucí samostatnou společnost představovat pozitivní vzpruhu, která umožní lépe řídit její finance a postupně zlepšovat služby (modernizací vozového parku, výstavbou překladních terminálů apod.) a zvyšovat také konkurenceschopnost. Atraktivita takové firmy pro případné investory pak odpovídajícím způsobem vzroste.

O způsobu budoucí privatizace není prozatím rozhodnuto, ostatně není vhodné dle mého názoru příliš spěchat. Společnost by měla dostat možnost fungovat určitou dobu samostatně pod křídly státu a započít v klidu svůj rozvoj po tom, co se zbaví zátěže osobní dopravy. Přiměřená doba takového fungování také umožní budoucím investorům sledovat fungování nové firmy a lépe posoudit její potenciál. Vzhledem k tomu, že současná vláda zřejmě nepovažuje za vhodný prodej celé firmy (a silné odbory s podporou levicové opozice budou mít zřejmě stejný názor), bylo by elegantní možností nabídnout následně část společnosti na pražské burze, přičemž stát by si zachoval ve firmě většinu. Zisková společnost, ve svém oboru jedna z největších v Evropě, by na akciovém trhu své místo jistě měla. Budoucí akcionáře by také mohla zaujmout možnost investovat do sektoru, který není prozatím na trhu zastoupen.

Karel Potměšil