Kdyby Řekové chtěli, splatili by vše do posledního eura

Současný vývoj v Řecku potvrzuje staré pravidlo týkající se krizí vládního zadlužení. Tyto krize nejsou o tom, kolik si daná vláda může dovolit zaplatit, ale o tom, kolik zaplatit chce. Levicová vláda v Řecku se snaží o snížení svých dluhů a tvrdí, že víc už platit nemůže. Ministr financí hovoří o tom, že jeho země je v bankrotu a insolvenci. Vyjednávání s protistranami jsou těžká. Nikdo ale nepoukazuje na to, že Řecko ve skutečnosti prostředky na splacení všech dluhů má. Jeho aktiva totiž tyto dluhy na úrovni převyšující 320 miliard eur vysoce převyšují. U bankrotující firmy by ale podobná úvaha byla automatická. Bankroty států jsou něco úplně jiného než bankroty korporací. Jak poukazují Carmen Reinhart a Kenneth Rogoff, věřitelé v případě těch prvních prostě nemají možnost odebrat zemi aktiva tak, jako to mohou udělat u firem či jednotlivců. Ekonomové ovšem také tvrdí, že většina zemí by při velké snaze byla své dluhy schopna splatit plně.