Výsledky výběru mýta a jeho další rozšiřování

Včera ve dvě hodiny odpoledne dosáhl výběr mýtného na českých dálnicích hodnoty jedné miliardy korun. K dosažení této hranice tak bylo zapotřebí 70 dní a 14 hodin. Prostým opakováním této výkonnosti systému by měl činit celkový výběr mýta za letošní rok 5,2 miliard korun (což převyšuje hranici 4,8 miliard, při které získá stát požadované prostředky ve výši 2,8 miliardy korun).

Společnost Kapsch je ve svých předpovědích tradičně optimistická a předpokládá další navyšování příjmů z výběru mýta (které jsou od počátku roku v průměru 100 milionů korun za týden). Vyšším výběrům mají napomoci, z hlediska silniční dopravy, silnější měsíce. Současné vedení Ministerstva dopravy, jak již je zvykem, se společností nesouhlasí, podle něj se především v letních měsících dočkáme spíše poklesu výběru. Názory obou stran se tak ohledně dalšího vývoje liší, to lze ovšem přičítat snaze o zachování si pozic pro případné další vyjednávání ohledně příští etapy (či etap) výstavby systému.

Co lze chápat pozitivně, je značný počet jednotek. Do systému se již zaregistrovalo přes 150 tisíc vozidel, což výrazně převyšuje původní odhady 70 až 80 tisíc (a je příslibem spíše vyšších výběrů v budoucnu) a naznačuje skutečný počet kamionů pohybujících se po českých silnicích, a to jak domácích, tak i zahraničních. Na druhou stranu by byly užitečné bližší informace o tom, jak často jsou jednotlivé jednotky využívány (jeden průjezd zahraničního kamionu za půl roku příliš nadějí na velké zisky nedává).

Značný počet kamionů se jistě nelíbí krajům a také obcím, do kterých by se tyto vozy v případě zpoplatnění silnic první třídy mohly ve větší míře vrátit. Ty navíc láká získaná suma a její případné navýšení, aby se na jejím využití podílely. Díky rostoucím požadavkům na rozšíření výběru mýta na území celé republiky, nejen na původně plánované dálnice a silnice první třídy, se tak zřejmě dočkáme dalších etap stavby mýtného. Vzhledem k rozsáhlosti silniční sítě a požadavkům na flexibilitu celého systému v případě silnic druhých a třetích tříd prakticky odpadá možnost stavět mýtné brány. V zmiňované třetí a čtvrté etapě mýtného systému tak připadá v úvahu především satelitní výběr, je tedy otázkou zda k němu nepřistoupit plně již u etapy druhé. Ta by měla být z 20 % stále mikrovlnná, což znamená výstavbu dalších 100 mýtných bran. S rozšiřováním systému se ukazuje, že mikrovlnná technologie je vhodnější pro jednodušší a omezená řešení, znovu se tedy objevují pochyby, zda její protěžování ve výběrovém řízení bylo tou pravou cestou.

Výsledky výběru mýtného na počátku roku celkově ukazují, že tato metoda zpoplatnění silnic je zajímavým zdrojem příjmů a v případě rozšíření na celou silniční síť a odstupňováním zpoplatnění podle typu komunikace i způsobem usměrňování nákladní dopravy. Co ale také stojí za diskuzi je v případě plného zpoplatnění silniční sítě (navíc výhledově i pro vozidla nad 3,5 tuny) možný všeobecný růst cen přepravy a autobusové dopravy a tedy vliv na cenovou hladinu, byť bude zřejmě omezený. Také se potvrzují hlasy kritiků, že mikrovlnný systém, obtížně rozšiřitelný na všechny silnice, není v případě dodatečných požadavků a změn systému tím ideálním řešením.