Klíčová ve Spojených státech se po včerejšku zvyšuje o čtvrt bodu na 5,5 procenta - shodou okolností na stejnou úroveň, na jaké se nyní nachází hlavní úrok české centrální banky. Rozhodnutí, které bylo na finančních trzích po celém světě očekáváno s velkým napětím, odůvodnili jeho tvůrci snahou snížit inflační rizika v americké ekonomice. V dohledné době se již měnová politika USA měnit nebude.
Letos již Spojené státy snížily klíčovou sazbu třikrát, vždy o čtvrt procentního bodu, takže se plně smazalo trojí snížení sazeb z loňského podzimu. Vzhledem ke smíšeným signálům z makroekonomického vývoje v USA byly trhy a analytici dlouho zhruba napůl rozděleni na tábor, jenž věřil
zvýšení klíčové sazby o čtvrt bodu, a tábor čekající nezměněnou politiku. Ti, kdo předpokládali zvýšení sazeb, argumentovali rychle rostoucí ekonomikou, která ve třetím čtvrtletí rostla o 4,8 procenta, a silně napjatým trhem práce, kde míra nezaměstnanosti klesla na 30leté minimum 4,1 procenta.Jako jeden z motivů pro přitvrzení politiky byly uváděny i vysoké ceny akcií a riziko náhlého prasknutí bubliny uměle nafouklých kursů s následnými katastrofálními dopady na celou ekonomiku. Proti tomu stála absence rychlejšího růstu mezd a cen jako skutečného důkazu přehřátí ekonomiky. Federální výbor pro operace na otevřeném trhu, jenž o měnové politice v USA rozhoduje, včera zhodnotil stav americké ekonomiky tak, že přes určité příznaky zpomalení je hospodářský rů
st stále nad potenciálem. Trhy práce podle výboru zůstávají napjaté a tlaky ze strany nákladů, i když se zdají být nyní drženy v mezích, představují pro udržitelnost růstu nadále riziko. Ceny amerických i obligací reagovaly na verdikt výboru mírným poklesem.Zdroj: MF Dnes z 17. 11. 1999