Podle revidovaných údajů vzrostl Evropské unie i eurozóny ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,3 procenta. Nejvyšší růst přitom vykazují Španělsko (3,7 procenta) a Švédsko (3,5 procenta). Německá ekonomika podle posledních údajů vzrostla díky silnému poslednímu čtvrtletí za celý rok 1999 o 1,4 procenta, zatímco míra inflace dosáhla nejnižší úrovně v posledním desetiletí (0,6 procenta). Optimismus na německém trhu podpořily také odhady rů
stu GDP pro letošní rok, které se pohybují v rozmezí mezi dvěma a půl a třemi procenty. Růstu GDP má pomoci také výrazná daňová reforma v zemi. Index německého trhu DAX se v pátek přehoupl přes svá dosavadní maxima na 7200 bodů. Ostatní evropské trhy v průběhu minulého týdne převážně mírně rostly, přestože hrozí zvyšování klíčových úrokových sazeb. Investoři však potenciální zvyšování sazeb zřejmě zakomponovali do svých predikcí, protože ani čtvrtlení zvýšení referenční úrokové sazby Bank of England na 5,75 procenta nevyvolalo žádný výrazný negativní posun na kapitálovém trhu.Změnu trendu zaznamenal v polovině minulého týdne také americký trh, když reagoval na zveřejnění makroekonomických indikátorů. Po středečním oznámení cen průmyslových výrobců (PPI), které vzrostly meziměsíčně v souladu s očekáváním o 0,3 procenta, se zastavil prudký propad především technologických titulů. Index Nasdaq Composite, který sleduje právě technologický sektor, opět nabral dech a koncem týdne překročil své týdenní maximum. Tento růst podpořil také druhý zveřejňovaný index spotřebitelských cen (CPI), který v měsíčním horizontu vzrostl o 0,2 procenta. Protože tržní očekávání se shodovala na hodnotě 0,3 procenta, dá se říci, že jeho skutečná hodnota vypovídá o mírném poklesu inflačních tlaků, které budou na programu jednání americké centrální banky Fed na začátku února. Snížení inflačních tlaků se projevilo také na výnosech amerických dluhopisů, když výnos nejsledovanějšího třicetiletého státního dluhopisu klesl koncem týdne až k hranici 6,6 procenta.
Největší historickou fúzi v hodnotě 184 miliard amerických dolarů oznámily společnosti America Online (největší poskytovatel internetových služeb na světě) a Time Warner (největší světová mediální společnost). Akcionáři Time Warner obdrží za každou akcii jeden a půl akcie nové společnosti s názvem AOL Time Warner. Roční tržby společné firmy by měly přesáhnout třicet miliard amerických dolarů. Tato fúze paradoxně rozpoutala krátkodobou korekci internetových společností, protože si mn
oho investorů uvědomilo jejich výrazné nadhodnocení proti ostatním titulům. Podle odborníků se dá očekávat, že pro používání internetových služeb budeme v budoucnu používat více televizní přijímač než počítač. Odhaduje se, že ve fúzích a akvizicích předstihnou technologické firmy dosud dominující telekomunikace.Nejvýznamnější zprávou se na konci týdne stalo překvapivé oznámení zakladatele Microsoftu Billa Gatese o odstoupení z místa generálního ředitele společnosti a jmenování Steva Ballmera jeho nástupcem. Po pětadvaceti letech Gatesova působení však nejde o úplné odstoupení, protože stále zůstává na pozici předsedy představenstva. Toto rozhodnutí nemá mít nic společného s probíhajícím antimonopolním řízením proti Microsoftu. Bez ohledu na změnu na postu
generálního ředitele potvrdily vládní zdroje ve Spojených státech možnost rozdělení Microsoftu na dvě až tři části. Mluvčí firmy však označil zprávu za nepodloženou a považuje takové řešení v době megafúzí AOL a Time Warner a dalších za ironické.Zdroj: LN z 17. 1. 2000