Plánovaný návrh daňové reformy v ČR je sice stále v přípravě, již nyní se na objevují informace, které dělají nejednu vrásku českým občanům. V minulém týdnu vystoupil ministr zdravotnictví se svým návrhem na zdravotní reformu – povinné platby za návštěvy u lékaře, předpis na léky a za každý den na nemocničním lůžku by sice znamenal zvýšení výdajů jednotlivců minimálně o několik stovek korun ročně (a samozřejmě rozsáhlé diskuze proč si tedy platit zdravotní pojištění, když nakonec za návštěvu stejně budu platit), na druhou stranu se ale může jednat o cestu, která pomohla zlepšit úroveň zdravotní péče například na Slovensku nebo v Maďarsku.
Nejen dnešním diskutovaným tématem ale zcela jistě bude návrh Ministerstva financí zapracovat do daňové reformy zdanění veškerých příjmů z cenných papírů. V současném stavu platí tzv. daňový test – osvobozeny od daní z příjmů jsou všechny zisky z cenných papírů držených déle než půl roku (pro srovnání v Německu trvá tento „test“ jeden rok). Původně se sice nechal slyšet premiér Mirek Topolánek, že v reformě financí bude zapracováno do roku 2009 nebo 2010 úplné zrušení této daně, dnes ráno přišla ze strany vlády úplně opačná zpráva. Náměstkyně ministra financí Dana Trezziová uvedla: „Současný systém je nesmírně velkorysý a v Evropě neobvyklý. Je však možné, že dospějeme ke kompromisu. Od platby daně by mohli být osvobozeni ti investoři, kteří prodají cenné papíry po pěti či deseti letech.“ V úvodním kroku tedy vláda plánuje spíše úplné zdanění. Když uvážíme, že na jedné straně tlačí vlády občany k co nejvyšší míře vlastní tvorby finančních rezerv na důchod a na druhé straně jim takovýmto způsobem „hází klacky pod nohy“, jeví se tento krok opravdu jako úplně nesmyslný. V současné době si podle odhadů investováním do cenných papírů a různých investičních fondů spoří zhruba jeden a půl milionu českých domácností. Pokud by došlo k velmi dlouhému prodloužení daňového testu (což lze chápat v podstatě jako jeho zavedení na veškeré investice), slibuje si vláda zvýšení příjmů do státní pokladny o půl miliardy ročně. Podle mého názoru tento příjem ani v nejmenším není opodstatněným argumentem, proč zavádět nesmyslné zdanění, které ve vyspělém světě nemá obdoby. Nyní mohou investoři i provozovatelé fondů pouze s napětím sledovat, jaké finální podoby návrh dostane a zda vůbec česká reforma veřejných financí projde hlasováním. Lze spíše počítat se silnou vlnou kritiky ze strany všech zúčastněných stran a doufat, že návrh týkající se daní z investic nakonec přijat nebude, respektive bude alespoň velmi výrazně zmírněn.