Proč je varšavská burza v oblasti IPO daleko před pražskou?

Na sklonku loňského roku jsme tleskali tomu, že jsme se na pražské burze konečně dočkali nových primárních emisí akcií (IPO), konkrétně developera ECM a výrobce netkaných textilií Pegas. Letos nám představitelé pražské burzy slibují další IPO (hovoří se např. o OKD a AAA auto), rozhodně se však nedočkáme žádné silné vlny nových emisí. O to smutněji vypadá srovnání s našimi polskými sousedy. Varšavská burza totiž patří v oblasti IPO k nejúspěšnějším v celé Evropě. Nové emise se počítají na desítky a drží krok se svými velkými konkurenty jako je Frankfurt nebo Euronext. A i pokud započteme skutečnost, že polský trh je znatelně větší než ten český, tak srovnání vyznívá jednoznačně.

V loňském roce přišlo na polskou burzu 37 nových emisí v celkové hodnotě 4,2 mld. zlotých (31 mld. Kč). A pomyslné nůžky mezi českým a polským akciovým trhem se zřejmě letos rozevřou ještě více. Šéf varšavské burzy Ludvik Sobelewski se totiž nechal slyšet, že letos očekává minimálně šedesát nových IPO a nevylučuje, že se toto číslo vyšplhá až na stovku. O tom, že se nejedná o žádné střílení od boku, nás lehce přesvědčí aktuální čísla. Za uplynulých tři a půl měsíce letošního roku se ve Varšavě uskutečnilo již 15 IPO v objemu téměř 1 mld. zlotých. Celkově je nyní počet společností obchodovaných v Polsku těsně pod 300 (292) a jejich celková tržní kapitalizace činí 197 mld. EUR. Ano, tato čísla v sobě ukrývají i některá negativa. Většina emisí je relativně malá (do 25 mil. EUR) a za určitou slabinu můžeme považovat doposud nízký počet zahraničních emisí. Těch je zatím na polské burze dvanáct, i přesto však tvoří 31% celkové tržní kapitalizace. A právě letos by se situace v tomto směru mohla výrazně zlepšit. Očekává se totiž příchod deseti až dvanácti zahraničních hráčů, což by tedy nejen zdvojnásobilo jejich celkový počet, ale zároveň by i výrazně zvýšilo tržní kapitalizaci varšavské burzy.

Právě velikost emise je zřejmě jedním  ze základních problémů českého trhu. Jedním z neblahých pozůstatků kupónové privatizace je totiž určitá averze místního burzovního publika k titulům, které nejsou obchodovány v  systému SPAD. Mnoho z nich totiž přišlo na burzu v rámci kuponové privatizace takříkajíc proti své vůli a na trhu to taky tak podle toho vypadalo (vypadá). Aby se tedy čeští investoři (resp. investoři vystupující na českém trhu) o novou emisi zajímali, musí být buď dostatečně veliká anebo něčím výjimečná. O to je základní rozdíl oproti situaci u našich severních sousedů, který se asi v brzké době sotva změní. To ale samozřejmě neznamená, že by se pražská burza neměla snažit nalákat nové IPO, právě naopak. Rozhodně by však čeští investoři neměli při svých investičních rozhodnutích opomíjet polský trh, který nabízí mnoho potenciálních příležitostí a (prostřednictvím služby SUPERSPAD firmy CYRRUS, a.s.) také možnost obchodování vybraných polských titulů na české koruny.

Marek Hatlapatka

CYRRUS, a. s.