Co spojuje ČEZ a německý E.ON? (Nejen) zpětný odkup akcií.

Začněme tím, co mají obě firmy společné. V minulých letech se jim podařilo vygenerovat poměrně velký objem volných finančních prostředků, které je však stále obtížnější efektivně umístit. Největší vlna konsolidace sektoru je v současné době za námi, alespoň co se týká akvizičních možností ve střední a východní Evropě. E.ON i ČEZ získali některá aktiva v oblasti Balkánu, nyní již však velmi těžce hledají nové zajímavé příležitosti k nákupu. Management E.ONu se v rámci probíhajícího otevírání energetického trhu v EU rozhodl upevnit svoji pozici koupí španělské Endesy. Nesčetné politické i ekonomické překážky se mu však nepodařilo překonat a boj o společnost s Pyrenejského poloostrova vzdal. Trh ihned začal spekulovat, jak E.ON naloží s již obstaranými finančními prostředky (mj. syndikovaný úvěr ve výši 37 mld. EUR). Část zřejmě použije na nákup části aktiv Endesy, která budou noví majoritní vlastníci v čele s italským ENELem nuceni kvůli regulatorním požadavkům prodávat (hovoří se o cca 10 mld. EUR). Část si ponechá na případné nákupy aktiv v Rusku. Stále však zbývá několik mld. EUR, přičemž firma před několika dny prohlásila, že nebude vyplácet žádnou mimořádnou dividendu. Dnešní prohlášení o zpětném odkupu akcií tak není ničím překvapivým. E.ON hodlá odkoupit akcie v hodnotě 7 mld. EUR, což při aktuální ceně 124 EUR představuje objem cca 8% akcií.

Společnost ČEZ oznámila odkup 10% vlastních akcií. Podobně jako u E.ONu byl jedním z motivů nedostatek akvizičních příležitostí. Kromě toho si však ČEZ hodlá vylepšit kapitálovou strukturu, která zatím rozhodně není optimální. Ve srovnání se svými konkurenty má poměr dluhu k vlastnímu kapitálu přibližně třetinový, což zbytečně zvyšuje náklady kapitálu. A nelze zapomenout na další motivaci a sice ohlášený prodej části státního podílu v ČEZu. Zpětný odkup se v tomto světle jeví jako dobrý nástroj k podpoře kurzu akcií a na druhé straně k tomu, aby podíl státu klesl jen minimálně. Dnešní spekulace tisku o tom, že stát možná neprodá ohlášených 7% akcií ČEZu, ale menší část, ministerstvo financí sice popřelo, svoji logiku by nicméně tento krok měl. Stát přece již od počátku říká, že hodlá z prodeje získat konkrétní částku 33 mld. EUR, k čemuž by mu při aktuálním kurzu postačovalo prodat podíl dokonce nižší než 6%. Akcie ČEZu by tím pádem získaly další podporu a navíc by podíl státu neklesl, ale naopak vzrostl (podle našich výpočtů by prodej jen 6% akcií ČEZu znamenal po dokončení zpětného odkupu akcií zvýšení státního podílu na 68,4%).

Obě firmy v poslední době využívají nedostatku výrobních kapacit elektrické energie v regionu střední a východní Evropy. E.ON na dnešní tiskové konferenci prohlásil, že hodlá zvýšit svoji instalovanou kapacitu o 13,5 GW výstavbou 18 nových elektráren za 12 mld. EUR. Zaměřovat se přitom chce jednak na moderní nízkoemisní uhelné elektrárny (do roku 2030 hodlá snížit emise o 50% ve srovnání s rokem 1990), jednak na obnovitelné zdroje – především větrné elektrárny. Tyto investice mají firmě zajistit pevné místo na výsluní evropského elektrárenského sektoru. A akcionáři to vědí. I proto vzrostl kurz akcií E.ON za poslední dva roky o 75%. Samozřejmě, ve srovnání s ČEZem se nejedná o nic mimořádného. Jeho akcie za stejné období přidaly více než dvojnásobek (156%).

Marek Hatlapatka

Analytik CYRRUS, a. s.