Úrokové sazby ve střední Evropě, pohnete se tento týden někam?

Hned několik středoevropských zemí se v průběhu tohoto týdne dozví, jak jejich centrální banky nastaví úrokové sazby pro nadcházející měsíc. Celý týden se tak v regionu ponese v duchu zasedání a jednání bankéřů, jejichž rozhodnutí pečlivě sleduje každý, kdo má co do činění s úrokovými sazbami, ať již jako věřitel či dlužník, nebo se jen zajímá o vývoj ekonomiky a jeho odraz v monetární politice.

Již dnes v 14:00 bude o nastavení základní úrokové sazby rozhodovat centrální banka v Maďarsku (Magyar Nemzeti Bank - MNB). Zde se úroky pohybují výrazně výše nad úrovní obvyklou v okolních zemích i celé EU. Aktuálně je základní úroková sazba 8,00 % (již od října loňského roku) a s jejím snížení se na dnešním zasedáním ještě nepočítá. K tomu by mohlo dojít až v příštím měsíci. K ponechání úroků na současné hodnotě by měly MNB vést nedávno zveřejněné makroekonomické údaje, např. o průměrné hrubé mzdě v dubnu (meziroční růst 8,4 %, čekáno přitom jen 8,0 %) nebo spotřebitelských cenách v květnu (meziroční růst 8,5 %, čekáno 8,4 %). Zdá se tak, že v Maďarsku nepolevují inflační tlaky, jichž se MNB obávala v souvislosti s probíhajícími reformami, jejichž cílem je snížit obří schodek veřejných rozpočtů (zvýšení daní či regulovaných cen). I přes vysokou hodnotu tak patrně bankéři v Maďarsku ke snížení sazeb příliš důvodů nenaleznou.

Zítra by o úrocích měla rozhodnout také Národná banka Slovenska (NBS). Ani zde by nemělo ke změně podle odhadů dojít. Na rozdíl od Maďarska je ale na tom Slovensko o několik tříd lépe. Úroky se zde aktuálně drží na hodnotě 4,25 %, kam se dostaly po dvojím snížení o 0,25 p.b. v březnu a dubnu. Těmito sníženími a protipohybem ze strany Evropské centrální banky (ECB), která zvedla základní úrok na 4,00 % se Slovensko přiblížilo na dohled svému cíli, tedy sladění sazeb s ECB. Vzhledem k přetrvávajícím inflačním tlakům na Slovensku, které se stejně jako v Maďarsku projevují např. rychlým růstem průměrné mzdy (zde ale daným růstem HDP ve výši 8,9 % v prvním kvartále – v Maďarsku ekonomika rostla o pouhých 2,7 %) a očekávaným dalším růstem úroků v eurozóně tak NBS zřejmě počká na ECB a úrokové sazby na Slovensku snižovat nebude.

Na stejné úrovni jako na Slovensku mají základní úrok také Poláci. Ti by jeho případnou změnu měli zveřejnit zítra či pozítří. Narodowy bank Polski (NBP) nevybočí z řady a bude také v tomto týdnu o nastavení sazeb rozhodovat. V Polsku došlo k poslednímu pohybu sazeb v dubnu, kdy NBP zvýšila základní sazbu o 0,25 p.b. na 4,25 %. Šlo o první zvýšení úroků za téměř tři roky. Podle odhadů je v Polsku další růst prakticky nevyhnutelný, byť by k němu nemělo dojít v tomto měsíci, spíše až v třetím čtvrtletí. I v Polsku se stejně jako v jiných zemích regionu stále více projevují inflační tlaky. Ty zde doposud snižovala nejvyšší nezaměstnanost v EU. Vlivem rychlého růstu ekonomiky (v prvním kvartále 7,4 %), který v regionu předčí jen Slováci, ale i v Polsku nezaměstnanost postupně klesá (očekává se 13,1 % v květnu, proti dubnových 13,7 %). Její pokles se tak projevuje v soukromé spotřebě, jíž pomáhá i rychlejší růst mezd (8,9 % v květnu, čekáno 8,2 %). I díky němu inflace převyšuje mírně odhadované hodnoty (2,3 % v květnu proti čekaným 2,1 %).

Na stávající úrovni by podle očekávání měla ponechat základní úrok také Česká národní banka (ČNB). V ČR se úroky drží zdaleka na nejnižší úrovni mezi svými středoevropskými souputníky, rozdíly se ale budou spíše snižovat, když lze v delším období v ČR očekávat spíše růst sazeb. Aktuálně je základní úrok (dvoutýdenní repo sazba) 2,75 %. Stejně jako v okolních zemích (s výjimkou Maďarska) prochází ČR obdobím rychlého růstu ekonomiky (v prvním čtvrtletí 6,1 %), který se stále více opírá o soukromou spotřebu. Tento druh růstu na rozdíl od zaměření především na export vyvolává větší inflační tlaky, poslední údaje o spotřebitelských i výrobní cenách tomu odpovídají (CPI v květnu 2,4 %, čekáno 2,5 %, PPI 3,8 %, čekáno 4,1 %), navíc aktuálně oslabuje také koruna, v malé otevřené ekonomice jako je ČR další z důležitých faktorů ovlivňující ceny. Vzhledem k růstu sazeb na květnovém zasedání bankovní rady a velmi těsnému výsledku hlasování, kdy o růstu rozhodoval guvernér Tůma (hlasování skončilo nerozhodně), lze ale čekat další změnu spíše až  příštím měsíci.

Všechny země, které budou v tomto týdnu rozhodovat o nastavení úrokových sazeb se v současné době potýkají s inflačními tlaky, které v případě ČR a Polska nejspíše povedou dříve nebo později ke zvýšení úroků, i když zřejmě ne v tomto měsíci. Maďarsko je oproti ostatním zemím v odlišné situaci, když zde probíhají reformy veřejných financí, které mají za cíl snížit rozpočtové schodky. Tyto reformy zvyšující daně a regulované ceny způsobují inflační tlaky v situaci relativně slabého růstu ekonomiky a naopak zde brání poklesu sazeb. Slovensko stále více upírající svou pozornost k eurozóně pak vyčkává na kroky ECB.