Co přinesou trhům dnešní americká makrodata?

Závěr tohoto týdne je doslova nabitý důležitými údaji o vývoji americké ekonomiky. Jen namátkou – dnes bude zveřejněno konečné číslo růstu HDP USA za první letošní čtvrtletí včetně inflačních dat (deflátor HDP), večer oznámí FED své rozhodnutí ohledně nastavení úrokových sazeb a zítra nás mimo jiné čeká index nákladů na osobní spotřebu, Bernankem a spol. oblíbený indikátor inflačních tlaků. Co nám tedy ukáží tato data a jak mohou ovlivnit akciové trhy?

Začněme tím, co nás čeká nejdříve, tj. zpřesněním růstu HDP. První revize tohoto čísla před měsícem některé investory vyděsila, když snížila růst americké ekonomiky v prvním třech letošních měsících z původních 1,3% na 0,6%. Dnešní druhá a konečná revize nám, alespoň podle názoru trhu, mírně zlepší náladu (všeobecný konsensus činí 0,8% y/y). V první řadě je nutné říci, že tato nízká čísla jsou do značné míry důsledkem likvidace zásob v amerických skladech a stěžejní složky HDP zdaleka tak výrazně neklesly. I proto trhy očekávají, že ve druhém kvartále rostlo americké hospodářství o mnoho lépe. Alespoň tomu nasvědčuje zvýšená investiční aktivita firem (například do IT technologií), znovubudování zásob a snížení deficitu obchodní bilance.  Tržní odhady dat za první kvartál se poměrně značně liší a pohybují se v koridoru 0,5-1,5% y/y. K největším optimistům patří analytici Goldman Sachs (odhad +1,5%), naopak evropské banky jako Credit Suisse nebo Deutsche Bank optimismem příliš nehýří (odhady +0,5% resp. 0,6%). Celkově nicméně můžeme shrnout, že pokud se nedočkáme výrazného překvapení na jednu či druhou stranu (řekněme +0,5% a méně nebo +1,1% a více), budou reakce trhu spíše vlažnější, což je důkaz, že investoři považují první čtvrtletí za výjimku a nepředpokládají, že by se tak nízká čísla mohla v příštích kvartálech opakovat.

Nelze předpokládat, že by výsledek HDP ovlivnil dnešní rozhodnutí FOMC (zodpovědná za měnovou politiku FEDu) o nastavení úrokových sazeb. Ty jsou v USA již přesně rok beze změny na 5,25% a šance na jejich brzký pohyb je minimální. Šéf FEDu Ben Bernanke, který opakovaně varoval před nebezpečním růstu inflačních tlaků, si jistě mne ruce, že se mu podařilo mezi kolegy udržet spíše jestřábí náladu a pravděpodobně se nyní cítí velmi spokojený se současným nastavením sazeb. A nezviklá jej pravděpodobně ani to, že jeho nejoblíbenější indikátor inflačních tlaků, jádrový index nákladů na osobní spotřebu (PCE), zřejmě poprvé od jara 2004 klesne pod referenční hranici dvou procent. Večerní komentář se tak pravděpodobně ponese v duchu přetrvávajících obav z inflace a trhům tak zejmě nedá přílišnou naději na to, že bychom se v blízké době dočkali nižších úrokových sazeb v USA.

Marek Hatlapatka

CYRRUS, a. s.