Ve zbytku pololetí koruna sice toto oslabení korigovala a posílila k úrovním kolem 37,70 koruny za dolar, oproti počátku roku je však stále o více než dvě koruny dražší. Dealeři přitom dodávají, že další vývoj bude i nadále záviset na vývoji eura vůči dolaru. V euru přitom vidí potenciál k dalšímu posílení, což by mělo způsobit další posílení koruny zpět k hranici 35 až 36 korun za dolar.
Převážně stabilní naopak bylo obchodování vůči euru, kde koruna zahajovala rok kolem 36 Kč za euro. Po posílení k hranici 35,50 českou měnu nesrazily ani březnové intervence centrální banky. Ty českou měnu dočasně oslabily zhruba o jednu korunu.
Další propad koruna zaznamenala v první polovině května, kdy především vlivem propadu polského zlotého oslabila na jedenáctiměsíční minimum 37,25 koruny za euro. Ke konci pololetí však tyto dílčí propady česká měna korigovala a přiblížila se úrovním před intervencí centrální banky.
Další významné domácí ekonomické události, jako situace kolem Investiční a Poštovní banky, prodej České spořitelny či příznivý vývoj hrubého domácího produktu korunu výrazněji nepostihly. Zatím se tak naplňují odhady odborníků z počátku roku, kteří očekávali stabilní korunu v rozmezí 35,50 až 36 korun za euro. Dealeři přitom předpokládají, že i v dalších týdnech by se koruna měla stabilizovat kolem současných úrovní. Výraznějšímu posilování koruny by měly bránit především obavy z případného dalšího zásahu centrální banky, k oslabování pak chybějí výraznější impulsy.
Důležitým faktorem pro letní měsíce bude především to, jakým způsobem převede Fond národního majetku peníze za prodej České spořitelny. Rakouská Erste Bank Sparkassen poukáže první splátku deseti miliard korun (280 miliónů eur) na zvláštní účet Fondu národního majetku u České národní banky, aby se zabránilo nepřiměřenému posílení kursu koruny. Na koruny by měl fond peníze převést podle kursu centrální banky platného ke dni uzavření smlouvy, tedy k 1. březnu letošního roku, kdy byl 35,65 Kč/EUR.
Zdroj: ČTK