Trh práce ovlivňující dnešní a budoucí makroekonomická data

Poměrně slušnou dávkou makroekonomických čísel nás dnes informoval Český statistický úřad, doplněný navíc Ministerstvem práce a sociálních věcí. Nově tak světlo světa spatřily údaje o červencové stavební a průmyslové výrobě, či srpnové nezaměstnanosti a inflaci. Byla tato čísla v něčem překvapením nebo jde jen o potvrzení trendů, které bylo možno sledovat již v minulých měsících? Překvapení se spíše nekonalo, pohled na dnešní makroekonomická data ovšem jen potvrzuje již delší dobu očekávané vlivy trhu práce na budoucí vývoj ekonomiky. (Ne)zaměstnanost se tak jako červená nit vine nejen dnešními údaji o stavební a průmyslové výrobě, ale odrazí se i na jejích budoucích hodnotách, stejně jako na růstu inflačních tlaků.

Stavebnictví v červenci podle údajů ČSÚ vykázalo již druhý pokles v řadě, ve stálých cenách klesla stavební výroba meziročně o 1,7 %, pokud bereme v úvahu počet pracovních dní a vyloučíme jejich vliv, klesla stavební produkce o 3,1 %, především kvůli inženýrským stavbám, které ovšem měly podobný vliv již na předchozí výsledky stavebnictví. Tento pokles asi není potřeba hodnotit nějak negativně, razantní nárůsty z počátku roku, které byly ovlivněny nesrovnatelnými průběhy letošní a loňské zimy, není možné očekávat. Tak jak byly na počátku roku nízké srovnávací základny, tak se situace v jeho průběhu změnila a současnou stavební výrobu naopak porovnáváme s vysokými úrovněmi v roce 2006. Vliv na výsledky má také zpožďování  přípravy a financování inženýrských staveb a jak ukáží následně čísla o celkové nezaměstnanosti v ČR, i stavebnictví se stále více potýká s nedostatkem vhodných zaměstnanců, byť se je stavební firmy snaží přilákat vyššími platy (nominální mzda vzrostla meziročně o 8 % na 22 253 korun, reálný růst byl 5,6 %).

Průmyslová produkce na rozdíl od stavebnictví pokles již dlouho nepamatuje a nezažila jej ani v červenci tohoto roku, kdy růst po slabších měsících květen a červen opět dosáhl dvouciferných hodnot jako na počátku tohoto roku (i když po zohlednění počtu pracovních dní byla o něco nižší). Meziročně se průmyslová produkce zvýšila o 11,5 % (po očištění od vlivu pracovních dní 8,8 %), což lze považovat za mírně pozitivní překvapení. Tržby v průmyslu rostly ještě o něco rychleji, konkrétně tempem 13 %. Klasikou je růst v odvětví dopravních prostředků a zařízení, které rostlo o 18,5 %, či výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, která vzrostla dokonce o 23,1 %. Silná byla v červenci především výroba pro investice, jež přidala 20,2 %. Průmysl díky své dynamice pokračoval v nasávání zaměstnanců, kterých meziročně přibylo 29,9 tisíce, tedy 2,6 %. I zde se projevuje obtíž v nalezení nových zaměstnanců, která tlačí na růst platů. Ty meziročně vzrostly o 9,4 % na 21 260 korun, což ovšem ospravedlňuje růst produktivity práce o 9,5 %.

Posledními čísly zveřejněnými ČSÚ byly údaje o srpnové inflaci. Hladina spotřebitelských cen s v tomto měsíci meziročně bez překvapení zvedla o 2,4 %, když ji v růstu pomáhal pokračující růst cen tabákových výrobků (meziročně o 26,6 %), rostly ale i ceny některých potravin nebo nealkoholických nápojů. Deregulace nájemného poslala nájemné v bytech s regulovanými nájmy o 15,5 % výše. Vzhledem k obvyklé tendenci např. k poklesu cen u potravin v tomto období roku, která nebyla zcela naplněna, a očekávanému dalšímu vlivu spotřebitelské poptávky, do níž se bude stále více promítat nesoulad na trhu práce, lze do příštích měsíců očekávat vyšší úrovně inflace. Nejen na konci tohoto roku, ale hlavně na počátku roku příštího, kde se k ostatním proinflačním vlivům přidají ještě očekávané změny daní (spotřebních, DPH).

Makroekonomickou veličinou, která se stále více prolíná do odhadů ostatních ukazatelů, tedy i dnes zveřejněných dat o průmyslové či stavební produkci nebo inflaci, je klesající nezaměstnanost. Ta podle dnes zveřejněné zprávy MPSV v srpnu zůstala na úrovni 6,4 %, počet lidí bez práce mírně poklesl. Podobná hodnota jako v červenci se vzhledem k sezónním vlivům (absolventi škol si ještě užívají poslední prázdniny) dala očekávat. Asi nejdůležitějším údajem ve zprávě o české nezaměstnanosti je rostoucí počet volných pracovních míst. Těch jen za poslední měsíc přibylo 9 456 na rekordní hodnotu 133 407 volných pracovních míst, která je nejvyšší za celou dobu sledování tohoto ukazatele od roku 1991. Vzhledem k tomu, že tento ukazatel pravidelně měsíc co měsíc narůstá na nové rekordy, je nasnadě otázka, jak velká část nezaměstnaných opravdu chce pracovat. Od příštích měsíců, lze očekávat vyšší aktivitu od letošních absolventů, kteří si budou během podzimu hledat práci (což by pro ně neměl být zjevně problém) a alespoň krátkodobě část poptávky ze strany zaměstnavatelů uspokojí.

V delším horizontu ale problémy zaměstnavatelů s nalezením vhodného a k práci motivovaného zaměstnance budou přetrvávat a spíše se ještě prohloubí. Tento jev se projeví ve snaze udržet stávající pracovníky vyššími platy, což bude spolu s dalšími vlivy tlačit na růst cen a můžeme tedy očekávat výrazně vyšší hodnoty inflace, než tomu bylo doposud. Negativa ale dopadnou i na podniky samotné, aktuální čísla ze stavebního sektoru již ukazují na nemožnost nalézt dostatek lidí jako na jeden z limitů růstu sektoru (byť ne jediný nebo největší), postupem času se dá podobný efekt očekávat také u doposud rychle rostoucího průmyslu, kterému se prozatím daří růstu platů a očekávanému nedostatku zaměstnanců čelit růstem produktivity práce.