„Hluboký“ Taylorův vliv na peníze

... univerzitě vliv tohoto ekonoma na americkou monetární politiku jako “hluboký”. Bernanke mluvil přes satelit na konferenci Dallasského FEDu a hovořil přitom o Johnu B. Taylorovi. Ve svých připravených poznámkách se neodvolával na současnou politiku FEDu nebo stav ekonomiky. Taylor, o kterém je řeč, byl členem první rady ekonomických poradců prezidenta Bushe a působil také jako náměstek ministra financí, pro mezinárodní záležitosti, v současné administrativě americké vlády. V ekonomických kruzích je známý pro své “Taylorovo pravidlo”, o kterém Bernanke řekl, že “poskytuje hlavní vodítko centrálním bankám v tom, jak ukotvit dlouhodobá inflační očekávání a podpořit stabilní růst a nízkou inflaci”. Taylorovo pravidlo upřesňuje, jak by měl FED změnit úrokové sazby, což je jeho přirozená odpověď na změny v ekonomickém růstu a inflaci. Matematickým způsobem srovnává reálný HDP s potenciálním růstem HDP a aktuální inflaci s cílovou inflací. Pravidlo systematicky třídí všeobecně uznávanou poučku, že FED by měl úrokové sazby zvýšit, když roste ekonomika rychleji než je její potenciál růstu, a když trpí inflací, nebo sazby snížit v opačném případě. Bernanke popsal, že uplatnění tohoto pravidla je,“když šok způsobí pohyb v míře inflace, centrální banka musí upravit nominální úrokovou sazbu o více než základní množství”. FED nedělá rozhodnutí tak, že umisťuje ekonomická data do vzorce. Spíš jsou různé verze Taylorova pravidla používány jako popis, jak se chová FED a jak se chovají prognostici monetární politiky, obzvláště v ekonomických počítačových modelech. Před nedávnem například ekonom společnosti Goldman Sachs Jan Hatzius napsal, že při současných ekonomických podmínkách dává Taylorovo pravidlo prostor pro snížení hlavní úrokové sazby až na hodnotu 3,5%-4%.