Zatím slabé euro nemusí děsit kandidáty na vstup do unie

Kandidátské země na vstup do Evropské unie nemusí mít strach ze současného slabého eura, prohlásil v sobotu po zasedání G7 německý ministr financí Hans Eichel, který schůzce předsedal. Vyjádřil zájem unie o rozšíření o nové země už z toho důvodu, že úspěšné sjednocování pomůže jednotné evropské měně. Pochválil úsilí české vlády splnit maastrichtská kritéria, nutná pro vstup do Evropské unie, ale současně podotknul, že přijetí do unie není totožné se vstupem do eurozóny. Reagoval tak na spekulace posledních dnů, podle nichž euroizace ochablé měny může poškodit hospodářství tranzitních ekonomik.

Přijetí eura, tzv. euroizace, by transformujícím se ekonomikám pomohla vyřešit potíže s narůstajícími deficity běžného účtu, prohlásil na semináři doprovázejícím zasedání MMF Jacek Rostowski ze Středoevropské univerzity v Budapešti. Transformující se země usilující o vstup do unie jsou již dnes s EU ekonomicky integrovány a předpokládá se, že v příštích letech rychle porostou. Růst HDP však tlačí na zvýšení spotřeby, lidé očekávají vyšší příjmy, investoři vyšší produktivitu a všichni si půjčují, což zvyšuje deficit běžného účtu. "Je to dilema, které budou řešit všechny makroekonomické politiky střední Evropy a myslím, že euroizace by byla řešení, které by pomohlo překonat bludný kruh posledních tří let," míní ekonom. Eduardo Borensztein z fondu v této souvislosti zdůraznil, že při rozhodování, jestli dolarizovat či euroizovat ekonomiku, by mělo hrát roli při tom, nakolik příklon k dané měně probíhá v zemi spontánně.

Přibližováním k maastrichtským kritériím unie se o víkendu zabývala skupina G5, která zahrnuje ČR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Estonsko. Tyto země zaznamenaly zřejmý pokrok. Po jednání ministrů financí skupiny to řekl ministr financí Pavel Mertlík. Všechny země skupiny jsou na tom lépe než před rokem či dvěma, dodal.

Novým fenoménem se nyní stává dohánění ekonomického rozvoje. "Z čistě makroekonomického hlediska, že hlavním rozdílem mezi těmito zeměmi není jejich status, ale tento růst," uvedl guvernér Maďarské národní banky György Surányi.

Ekonomika České republiky rostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 1,9 procenta, shodně jako na Slovensku, v Maďarsku však o 5,9 procenta a Polsku o 5,2 procenta.