...japonská měna, které se dařilo zpevňovat na všech nejvíce obchodovaných párech. Za znovuoživením jenu přitom nestojí žádná zpráva z Japonska, ale částečné obnovení strachu ze situace na finančních trzích, což naplno pocítili především akcie velkých světových bank, které táhly dolů většinu akciových indexů po celém světě. Mezi investory se začaly totiž znovu šířit obavy z toho, že by některé banky mohly být výrazně zasaženy srpnovými výprodeji na finančních trzích, jež se jednotlivými portfolii bank přehnaly jako silná letní bouře. Olej do ohně navíc přilily ještě hospodářské výsledky druhé a čtvrté největší banky v USA (Bank of America a Wachovia), které zaznamenaly v třetím kvartále propad čistého zisku o 32%, resp. 10%. Dolar si tak uplynulých několik dní protrpěl, když ztrácel nejen k jenu, ale i k ostatním měnám a tak např. koncem týdne k euru oslabil až nad 1,43 EUR/USD, za což vděčil především tragickým středečním výsledkům z domácího trhu s bydlením. Ten si připravil pro dolarové býky nepříjemné překvapení, když byly zveřejněny další špatné výsledky zářijového počtu nově zahájených staveb domů, kterých bylo pouze 1,19 mil. (oček.: 1,28 mil.), a počtu nově udělených stavebních povolení, jež se propadly na 1,22 mil. (oček.: 1,29 mil.). Mezi dalšími dolarovými daty pak Spojené státy zveřejnily i zářijový jádrový CPI, který rostl podle očekávání o 0,2% (m/m) a 2,1% (r/r), a překvapení si pro investory připravil New Yorský Empire State Index rostoucí na 28,8b. (oček.: 13,0b.), jehož dobré výsledky však následně nepotvrdil se svým propadem na 6,8b. (oček.: 7,2b.) philadelphský Fed index. Vydařený byl naopak týden pro euro a britskou libru, kterým se povedlo opět růst na páru s dolarem, což nebylo způsobeno pouze slabou americkou měnou, ale i poměrně povzbudivými fundamenty z Evropy. Jedinými důležitějšími daty z eurozóny byl v uplynulém týdnu německý ZEW, který v říjnu poprvé po pěti měsících neklesal, když vyrovnal zářijových 18,1b. a překvapil analytiky, kteří očekávali propad k -22,0b. Euro bylo v minulých dnech navíc dobře podepřeno jestřábími komentáři některých čelních představitelů ECB (mezi nejvýřečnější patřil šéf německé Bundesbank Axel Weber) a tak se ke konci týdne dokázalo vyšplhat až na nové historické maximum 1,4317 EUR/USD. Zatímco eurozóna nabídla jen málo z fundamentů, Británie jich zveřejnila hned několik. Mezi ty které libře příliš nepomohly můžeme zařadit hlavně výsledky meziroční inflace, která rostla stejně jako v srpnu tempem 1,8% (oček.: 1,9%), a na jistotě librovým býkům nepřidal ani zápis z hlasování MPC, který poodhalil že David Blanchflower hlasoval pro okamžité snížení sazeb na 5,50% a navíc i samotná diskuse mezi členy MPC jakoby otevírala prostor pro případné snižování sazeb, jež by mohlo přijít ještě koncem tohoto roku. Přesto libra dokázala růst a dostat se až nad cenu 2,05 GBP/USD k čemuž ji pomohlo několik velmi dobrých fundamentů, jakými byla změna v počtu osob žádajících o podporu v nezaměstnanosti, která činila -12,8 tis. (oček.: -4,0 tis.), zářijové maloobchodní prodeje, rostoucí o 0,6% (oček.: 0,1%) a v neposlední řadě také předběžné výsledky hospodářského růstu ve třetím čtvrtletí, který dosáhl stejně jako ve čtvrtletí druhém tempa 0,8% (oček.: 0,7%).Z dalších zemí pak byly mezi nejzajímavějšími výsledky zasedání Bank of Canada, která ponechala úrokové sazby beze změny na 4,50%, a z Kanady přišly také výsledky zářijové inflace, jež rostla ve své jádrové podobě o 0,4% (oček.: 0,2%) a meziročně se tak dostala na 2,0% (oček.: 1,9%), což je přesně na hranici inflačního cíle Kanadské centrální banky. Pomalejší než očekávaný pokles inflace byl pro investory poměrně výrazným překvapením a kanadské měně tak nezbylo ke konci týdne nic jiného, než znovu zaútočit na své 31-leté maximum, když se dostala až pod hranici 0,97 USD/CAD. Mimo ekonomických fundamentů a nepříznivého sentimentu na akciových trzích pak byly nosným tématem tohoto týdne ještě dvě události. Blížící se Washingtonský summit zemí G7, který mohl být jedním z důvodů proč euro nezpevňovalo více a dolar naopak rychleji neztrácel, a dominantním faktorem byl také vývoj na komoditních trzích, kde se cena ropy díky nákupnímu šílenství dostala u lehké americké ropy až k 90 USD za barel. Prvním impulzem k silným nákupům byly zneklidňující zprávy z Turecka, kde vláda požádala parlament o schválení vojenského útoku na kurdskou část Iráku (parlament vyslovil souhlas s tímto požadavkem ve středu), avšak takto prudké nákupy byly spíše než situací v Turecku způsobeny silným spekulativním tlakem, který měl hodně co dočinění také se slábnoucím dolarem, který k nákupům černého zlata přímo vyzýval. Autor: Jaroslav Brychta