K superburze je dosud daleko

Jednomyslně schválená fúze, na jejímž základě se 21. září oficiálně spojily pařížská, amsterdamská a bruselská burza do společenství Euronext, představuje novou dimenzi v evropském finančnictví. Nejde jen o vznik páté největší akciové burzy na světě s tržní kapitalizací kolem 2,42 bilionu dolarů. Přinejmenším stejně důležitý je fakt, že k této fúzi v Evropě, v níž dosud podle odborníků dominují národní finanční trhy a četné legislativní rozdíly, vůbec došlo. Obdobný záměr, na jehož konci měla vzniknout "konkurenční superburza iX" s tržní kapitalizací přesahující dokonce čtyři biliony dolarů, tvořená Londýnem, Frankfurtem a americkým NASDAQ, totiž skončil v troskách.

Zvuk řinčících eg?

Neúspěch burzy iX souvisí s nabídkou švédské společnosti OM Gruppen AB na nepřátelské převzetí londýnské burzy (LSE) v celkové hodnotě kolem 1,15 mld. dolarů, na kterou mají v těchto dnech reagovat akcionáři LSE. Dobře načasovaná nabídka, podaná těsně předtím, než se měli akcionáři londýnské burzy i frankfurtské Deutsche Börse vyjádřit k plánovanému vzniku burzy iX, vedla nakonec k tomu, že Londýn od tohoto záměru ustoupil. Ještě předtím se však proti plánu na vytvoření nového významného evropského (a světového) akciového trhu stavěli akcionáři obou burz. Část expertů dokonce podle agentury Reuters soudí, že LSE použila nabídku OM Gruppen jako záminku k odstoupení od projektu, který stejně neměl šanci získat souhlas jejích akcionářů. Kromě potenciálních problémů původně plánované burzy iX týkajících se regulace a technologie zmiňuje agentura i jeden specifický v podobě "zvuku řinčících eg". Spekuluje se také o tiché podpoře nepřátelské nabídky OM Gruppen ze strany NASDAQ.

Čtyři možné alternativy Londýna

Londýnská burza zvažuje při obraně před nepřátelskou nabídku OM Gruppen čtyři varianty. U žádné z nich zatím nejsou známy podrobnosti. První z nich představuje protinabídka frankfurtské Deutsche Börse, na níž se mají podílet také burzy v Miláně a v Madridu, v úvahu rovněž připadá jiná nabídka ze strany Euronextu, dále NASDAQ nebo čistě domácí spojenectví mezi LSE a londýnským derivátovým trhem LIFFE. Spekulace o možném spojení Frankfurtu s Euronextem, případně byly ovšem představiteli Deutsche Börse označeny za nepravdivé, resp. problematické.

Volba čtvrté, tedy národní varianty by odpovídala jednomu ze čtyř nedávno velmi obecně deklarovaných cílů londýnské burzy, tedy posílení pozice LSE ve Velké Británii i v zahraničí. Případné spojení obou místních trhů by zároveň mohlo přispět ke zmírnění kritiky vůči vedení LSE, která nakonec skončila rezignací výkonného ředitele LSE Gavina Caseye. Šéf LIFFE Brian Williamson je údajně jedním z kandidátů, který by mohl nahradit Caseye.

Všeobecně se soudí, že nabídka švédské OM Gruppen, která úspěšně provozuje stockholmskou burzu, je příliš nízká a nemá proto velkou naději na úspěch. Podle jejího výkonného ředitele Pera Larssona dosud nemá návrh na převzetí LSE podporu akcionářů, a ani ji v této fázi neočekává. Akcionáři londýnské burzy totiž očekávají další nabídky. "Naše strategie má velkou podporu akcionářů," řekl nicméně agentuře Reuters, "a to např. u možné dodávky technologie."

Konsolidace bude pokračovat

Investiční banka UBS Warburg, která je největším akcionářem londýnské burzy, označila za atraktivního partnera Euronext. Jeho výkonný ředitel a šéf pařížské burzy Jean-Francois Theodore také nedávno vedl informativní jednání s hlavními uživateli LSE, jimiž jsou především globálně působící investiční banky. Euronext, který využívá francouzský obchodní systém a kontinentální právo, je podle odborníků v porovnání s původně chystanou burzou iX ve výhodě. Nový trh iX totiž ještě neměl zcela vyřešenu otázku, jak bude regulován, stejně jako vzájemné propojení technologie, která měla být využita. Problémy by mohla přinést rovněž slučitelnost anglosaského a kontinentálního práva a způsob vypořádání transakcí s cennými papíry.

Jeden z rozhodujících faktorů na trhu přitom činí stále silnější tlak na snižování transakčních nákladů. Vlivná lobbistická instituce European Securities Forum sdružující více než 20 největších světových bank považuje podle svého výkonného ředitele Pena Kenta za svoji nejvyšší prioritu vznik jediné centrální protistrany, která bude vypořádávat obchody v Evropě. Kent, který je považován za dalšího kandidáta na post výkonného ředitele LSE za G. Caseye, přitom očekává, že přes neúspěch fúze mezi Londýnem, Frankfurtem a trhem bude konsolidace trhů pokračovat.

Tvrdá konkurence ATS

Klasickým burzám, které již většinou fungují místo klasického parketu na elektronické bázi, budou stále silněji konkurovat alternativní obchodní systémy (ATS). Želízko v ohni v podobě panevropského trhu Jiway založeného na principu on-line burzy má ostatně i zmiňovaná OM Gruppen. K podobným projektům patří např. Virt-X vznikající z původního britského Tradepointu, který má zahájit činnost počátkem příštího roku. Jeho výhodou je jediný regulátor - britská Financial Services Authority pro obchodování s evropskými i americkými akciemi a jednotný clearingový systém, který může snížit vysoké obchodní náklady. S 38 % je přitom nejvýznamnějším akcionářem Virt-X švýcarská burza. Konkurence burz a ATS je častým předmětem diskusí odborníků, jasný názor na jejich budoucnost neexistuje. Generální tajemník pražské burzy Pavel Hollmann například konstatoval, že "půjde především o úroveň poskytovaných služeb a výši nákladů". Nelze vyloučit, že souboj skončí remízou. Účastníkům trhu by však měla tato konkurence pomoci stlačit náklady spojené s obchodováním s cennými papíry na minimum.

Praha na čekací listině

Slučování finančních trhů a ostrá konkurence burz pochopitelně ovlivní i malé akciové trhy. Na rozdíl od Varšavy, která je členem Světové (FIBV) i Evropské federace burz (FESE) a budapešťské burzy, která byla rovněž přijata do FESE, má Burza cenných papírů Praha pouze statut korespondenčního člena FIBV. Přijetí za přidruženého člena do Evropské federace burz - plnoprávné členství je možné až po přijetí do EU - brání podle Hollmanna nikoliv problémy pražské burzy, ale pověst českého kapitálového trhu. Vedení federace se bude otázkou členství BCPP znovu zabývat na základě hodnotící zprávy Evropské unie o ČR, která má být publikována 6. listopadu. Teoreticky by pak mohla být pražská burza přijata za přidruženého člena FESE na jejím příštím valném shromáždění na jaře příštího roku.

Nová legislativa umožní obchodovat od počátku příštího roku na pražské burze se zahraničními cennými papíry. Zájem o tyto transakce je podle kuloárových informací kupodivu poměrně velký, a to překvapivě o obchody s akciemi renomovaných společností. Při relativně malých objemech obchodů mohou být totiž díky nižším transakčním nákladům na pražské burze levnější, než by tomu bylo přes zahraniční trhy.

Pražská burza již několikrát deklarovala snahu jednat o budoucí spolupráci pouze s velkými hráči. Poté, kdy několik let koketovala s frankfurtskou Deutsche Börse, se v poslední době zaměřuje spíše na spolupráci s Londýnem. Těžko však zřejmě získá lepší postavení než regionální okrajová burza.

Rakouský test

Nezodpovězenou otázkou pro pražskou burzu i některé další středoevropské trhy zůstává, do jaké míry ovlivní již dnes nízkou likviditu místních titulů obchodovaných v Praze, případně v jiných zemích, chystaný vznik New Europe Exchange (Newex) ve Vídni plánovaný na 3. listopadu. K dispozici je zatím pouze informace, podle níž se bude na Newexu zpočátku obchodovat v eurech s akciemi českých, polských, maďarských a ruských společností dosud kotovaných ve Frankfurtu. Původní zpráva hovoří o více než 100, kuloárová až o 180 titulech (i z dalších německých burz) s tím, že dvě nebo tři české společnosti by měly být obchodovány na nejprestižnějším trhu Newexu. Transakce prováděné prostřednictvím obchodního systému Xetra budou zřejmě podporovat tvůrci trhu. Rozsah informačních povinností spojených s kotací akcií vybraných společností na trhu zatím není znám. Výsledky firem by měly nicméně vycházet z mezinárodních účetních standardů. Iniciátoři nového trhu, kterými jsou frankfurtská Deutsche Börse a vídeňská burza, soudí, že o akcie společností ze jmenovaných čtyř a později i dalších středo- a východoevropských zemí bude v transparentním rakouském prostředí zájem. K žádné dohodě mezi místními organizátory trhu - tedy pražskou, varšavskou, budapešťskou burzou, resp. ruským Micexem - a Newexem však podle informací Ekonoma dosud nedošlo. Pro tyto malé regionální burzy představuje vídeňský trh další konkurenci, a to i v případě tzv. Nových trhů určených pro rychle rostoucí menší nebo střední společnosti. Newex se totiž hodlá zaměřit i na primární emise akcií z těchto zemí.

Experti se k perspektivám Newexu staví (s ohledem na nedostatek informací) vyhýbavě, část z nich jej dokonce považuje za zbytečný mezičlánek. Argumentují mj. tím, že se s akciemi nejlikvidnějších českých firem obchoduje hlavně v Praze a s jejich globálními depozitními certifikáty v Londýně. Šéf LSE pro střední Evropu Philip Morgan Riess věří, že Londýn zůstane i nadále "světovým číslem jedna pro střední a východní Evropu". "Snažíme se profesionálním investorům zprostředkovat přístup na londýnskou burzu. Newex se podle nás zaměřuje spíše na drobné obchodníky," řekl. Najít odpověď na otázku, zda skeptické úvahy o cestě do Evropy či do EU přes rakouský kapitálový trh jsou oprávněné, je ovšem zatím předčasné. Podmiňuje ji nejen stav českého kapitálového trhu, ale i celé ekonomiky, a dostatečná nabídka zajímavých domácích investičních příležitostí.