Minimální aktivita na domácím trhu

Zcela v souladu s očekáváním panovala na domácím trhu dluhopisů v uplynulém zkráceném týdnu minimální obchodní aktivita. Kromě čtvrtečního státního svátku se po dohodě market makerů neobchodovalo ani v pátek. K nízké aktivitě přispělo také výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a skutečnost, že nebyl zveřejněn žádný významný makroekonomický indikátor. Po stagnaci ze začátku týdne byly nejvýraznější cenové pohyby zaznamenány poslední obchodní den, ve středu, kdy nejvíce ztrácely dluhopisy s nejdelší dobou do splatnosti. Nové impulzy by na český trh dluhopisů mohly přijít po čtvrtečním zasedání Bankovní rady České národní banky, kde bude projednávána 9. situační zpráva o měnovém a hospodářském vývoji. Změnu základních úrokových sazeb však neočekáváme a s velkou pravděpodobností nedojde ani ke zvýšení odhadu inflace. Dá se však nicméně přepokládat, že by ČNB mohla opět varovat před narůstajícími deficity veřejných financí, na které by bylo nutné v budoucnu reagovat zvýšením úrokových sazeb.

Klíčovou událostí bude páteční aukce již třetí tranše pětiletých státních dluhopisů ČR 6,75/05, kde očekáváme silnější zájem investorů, než tomu bylo v případě zářijové aukce tříletých dluhopisů ČR 6,90/03. Výsledky aukcí první a druhé tranše ČR 6,75/05 jsou zobrazeny v grafu. Mnohem dramatičtěji probíhalo obchodování s v Eurolandu. Hlavní hybnou silou zde byl opět vývoj kurzu eura vůči dolaru, potažmo z něho vyplývající inflační očekávání. Na začátku týdne trh ovládla negativní nálada. Rychlejší zářijový růst spotřebitelských cen v Německu, než se očekávalo, vyvolal obavy investorů, že Evropská centrální banka brzy zvýší své klíčové úrokové sazby. Podle analytiků byla akcelerace německé inflace způsobena zejména rostoucími dovozními cenami z titulu slabého eura. O tom, že obavy ze zásahu ECB nejsou neopodstatněné, svědčí i skutečnost, že v celé eurozóně dosáhl v srpnu meziroční růst indexu spotřebitelských cen 2,3 %, zatímco cílová hodnota vytyčená Evropskou centrální bankou činí dvě procenta. Jak bylo zmíněno výše, trh dluhopisů pozorně sledoval vývoj na devizovém trhu, zejména vztah eura k dolaru.

V souladu s tím se oči řady dluhopisových investorů upínaly k výsledkům referenda v Dánsku, kde se rozhodovalo, zda se dánští občané chtějí připojit k projektu společné evropské měny. Podle největších pesimistů z řad ekonomů, mělo mít dánské "ne" fatální dopad na budoucnost eura. Výsledky referenda nakonec dopadly víceméně v souladu s odhady - 53,1 % Dánů se vyslovilo pro nynější dánskou korunu a jen 46,9 % by preferovalo novou měnovou jednotku euro. Pesimistické scénáře se nakonec nepotvrdily, když na trhu převládly obavy z další koordinované intervence nejvýznamnějších světových centrálních bank. Hodnota eura stejně jako ceny dluhopisů proto naopak paradoxně posílily. V porovnání s předchozím týdnem tak evropské uzavřely na přibližně stejné úrovni.